Po kružnici na obrazovce počítače se pohybuje deset letadel. Míří do jediného bodu a všechna se v jeden okamžik srazí. Kdyby tuto situaci řešil dispečer, trvalo by to několik minut. „Naše metoda využívá komunikaci pouze mezi dvěma letadly. Když tato dvojice zjistí, že jí hrozí srážka, začne spolu vyjednávat a dohodne si změny letu. Jenže manévrováním může vzniknout kolize s jiným letadlem, proto se mechanismus vyjednávání spustí znovu a může z toho vyjít jiný úhybný manévr. Komunikace probíhá, dokud hrozí kolize,“ říká jeden z autorů systému Přemysl Volf z katedry kybernetiky Českého vysokého učení technického.
A skutečně - na obrazovce se letadla začínají vyhýbat. Vypadá to velice elegantně a je to rychlé. Systém kromě rychlejšího zvládnutí situace nabízí jednu velkou výhodu: letadla se mohou vyhnout i objektu, který s nimi komunikovat nemůže. Třeba jen proto, že má poruchu. I tuto situaci čeští vědci otestovali.
Z internetu stáhli data dopravních letadel, která se reálně pohybují nad Los Angeles, a mezi ně pustili svoje virtuální „stroje“ vybavené vyjednávacími mechanismy. Odborníci tak demonstrovali, že se lze vyhnout i skutečným letadlům, se kterými není možné domluvit úhybné manévry a jejichž dráhu nelze nijak ovlivnit.
„V počítačovém prostředí jsme dokázali mezi skutečnými letadly operovat, i když jsme s nimi neměli kontakt a vůbec jsme nevěděli, co udělají. Zároveň si spolu virtuální letadla domlouvala změny letu tak, aby předešla potenciální srážce,“ říká Přemysl Volf.
O tom, že jde o velmi nadějný systém, svědčí velký zájem amerického Úřadu pro řízení letového provozu. „Projevil o tuto technologii eminentní zájem primárně proto, aby koordinoval civilní provoz s bezpilotními letouny, což v současné době není úplně dobře řešeno,“ říká Michal Pěchouček, pedagog na katedře kybernetiky ČVUT.
Zároveň uvedl jednu z dalších možností pro využití systému. Zajímavým modelem je například monitorování krajiny v případě požáru. V takové situaci je komplikované udržet si přesnou informaci o tom, jak se požár vyvíjí, a právě bezpilotní letouny jednají autonomně a jsou schopny mapovat například šířící se oheň.
Zatím je český systém elegantním softwarem v počítači; aby mohl být využit také v praxi, čekají ho náročné zkoušky při nasazení přímo v terénu. Pokud proběhnou úspěšně, možná bude jednou bezpečnost letecké dopravy hlídat systém vytvořený českými vědci.
Převzato z dnešního pořadu Meteor Českého rozhlasu, který se vysílá v sobotu po osmé hodině na vlnách ČRo 2 Praha a ČRo Leonardo na adrese www.rozhlas.cz/leonardo. Text zkrátila redakce Lidových novin.
