BRNO Nesněží, ale břehy Brněnské přehrady se zbarvují do bíla. Včera začala podzimní část boje proti sinicím: každý hektar břehu pokryje na 400 kilogramů vápenného hydrátu. Ten má pomoci mineralizovat část nánosů, a zabránit tak sinicím v přístupu k živinám.
Jak dlouho bude vápnění trvat, závisí především na počasí. Už včerejší start právě vítr a mlha odložily o několik hodin. „Celkově bychom měli nanést stejné množství hydrátu jako letos na jaře, dvojnásobek oproti loňskému podzimu,“ potvrdil Antonín Tůma z Povodí Moravy, které práce koordinuje. Výsledky dosavadních vápencových léčebných kúr jsou prý velmi povzbudivé. Při těch minulých totiž zůstala některá místa záměrně zakryta, aby bylo možné porovnávat, jak dolomitický vápenný hydrát skutečně na obnažených březích a dně působí. Výsledky rozborů mají vodohospodáři k dispozici od konce minulého týdne. „Ještě jsem neměl čas je podrobně prostudovat, ale zatím se zdá, že se nám daří, co jsme chtěli: nastartovat přírodní procesy v sedimentech, tedy jejich mineralizaci a oxidaci,“ uvedl včera náměstek primátora Martin Ander. Laicky řečeno to znamená, že na povrchu vznikne pevná vrstvička, která brání sinicím dostat se k živinám. „Po vápnění také kleslo v sedimentech množství látek obsahujících fosfor, který sinice potřebují k životu,“ přiblížil zjednodušeně náměstek.
Příští rok by mělo s likvidací živin pomoci také upuštění přehrady o dalších přibližně pět metrů, tedy o deset metrů oproti normálu. Plocha hladiny se zmenší na třetinu, břehy budou letadla opět vápnit a na obnažených plochách by měly začít růst rostliny stejně jako při takzvaném letnění rybníků. „Zatím nemáme představu, jak rychle břehy zarostou, musíme být ale samozřejmě připraveni i na jejich kosení,“ řekl Tůma.
Boj proti sinicím v příštím roce však závisí především na tom, zda Povodí Moravy získá příspěvek z evropských fondů. A ty se budou rozdělovat až na jaře. Zatím práce platí především brněnská radnice, krajský úřad a samotné Povodí Moravy.
Do boje proti sinicím dosud Brno vložilo v posledních dvou letech zhruba tři miliony korun. Kromě peněz na vápnění finančně podpořilo i rozšíření pracovních míst na stavebním úřadu v Brně-Bystrci. Více úředníků totiž může lépe kontrolovat, jak s odpady hospodaří chataři v okolí Brněnské přehrady. Právě vypouštění splašků do nádrže totiž může také přispět k rozvoji sinic ve vodě. „Pokud se ale podaří získat evropské peníze na další projekty, i částky od města se zvýší,“ ujistil Ander. Předpokládá se, že by město přispělo zhruba dvaceti miliony korun, stejně i kraj. Další prostředky směřují do oprav a budování čistíren odpadních vod proti proudu.
Půjde-li vše podle předpokladu, kromě vápnění přijde příští rok na řadu i provzdušňování zbylé části vody. Na přehradě by měly vyrůst speciální věže, z nichž budou čerpadla nahánět vzduch do rozvodů na dně. Bublinky mají unikat mikrootvory a provzdušňovat vodu. Podle odborníků je totiž voda od tří metrů pod hladinou hlouběji stojatá a „mrtvá“, což sinicím vyhovuje.
Příští rok by mělo s likvidací živin pomoci upuštění přehrady o dalších pět metrů
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
