V křesťanském pojetí je advent předvánočním obdobím - v ideálním případě dobou ztišení, soustředění a těšení. Současně na první ze čtyř adventních nedělí začíná podle tisícileté tradice nový církevní rok. Dobu očekávání příchodu Mesiáše, uskutečněného podle křesťanské víry a podle Bible narozením Ježíše Krista, tvoří v liturgickém kalendáři čtyři neděle předcházející svátku Narození Páně, tedy 25. prosinci.
V období adventů a Vánoc se také plní kostely nejen věřícími, ale i těmí, kteří víru v Boha nevyznávají nebo ji nepraktikují. Statistiky z posledních let tvrdí, že se na bohoslužbách během svátků objeví bezmála polovina z 10 milionů Čechů, ačkoli běžně přichází o nedělích během roku do kostelů rozhodně méně než půl milionu lidí.
Někteří Češi chodí do kostela dokonce jen jednou za rok, a to právě na Štědrý večer. I to je důvodem, proč se na některých místech jako "půlnoční" neslouží katolické mše se svatým přijímáním, ale koná se jen bohoslužba slova. Na Štědrý den se někde konají také odpolední katolické bohoslužby, aby mohly vánoční atmosféru v kostele zažít i rodiny s dětmi.
