Podle soudkyně byl čin intenzitou mezi přestupkem a přečinem, proto prý zvolila nízký trest. Krejčová se proti verdiktu na místě odvolala, státní zástupkyně si ponechala pro odvolání lhůtu.
Incident se odehrál v červenci 2015, kdy v centru Prahy protestovalo několik set lidí proti imigraci a uprchlickým kvótám. Někteří z účastníků tehdy nesli makety šibenic s nápisem Za vlastizradu, které se podle demonstrujících dopustili někteří čeští politici. Policisté zasáhli proti Krejčové a dalším aktivistům, kteří chtěli průvod demonstrantů zablokovat.
Aktivistka podle obžaloby napadla policistu poté, co na zemi zaklekl jejího přítele. Krejčová policistovi údajně nalehla na záda a trhla mu ramenem, policista si později stěžoval na bolest. Kvůli pohmoždění kloubu prý musel být týden na neschopence.
Podle obhájce Pavla Uhla se Krejčová dotkla zasahujícího policisty až ve chvíli, kdy ji uchopil druhý policista. Tím ji prý vyvedl z rovnováhy, a proto žena na policistu nalehla. V závěrečné řeči také zopakoval, že zákrok policie proti demonstrantům nebyl přiměřený, a Krejčová se proto mohla domnívat, že je nezákonný.
Státní zástupkyně však trvá na tom, že Krejčová policistu zranila. Na záběrech z incidentu je podle ní vidět, jak policistovi ramenem „zapáčila“. Stejně jako při posledním projednávání případu navrhla, aby soud aktivistce uložil měsíční podmínku.
Krejčová kvůli postupu policie při demonstraci podala správní žalobu na policii, soudy jí však za pravdu nedaly. Městský soud v Praze loni dospěl k závěru, že shromáždění nikdo nerozpustil, policie totiž zakročila jen proti několika lidem sedícím na zemi. Nejvyšší správní soud rozhodnutí potvrdil. Uhl pak ČTK řekl, že rozsudek je v rozporu s ústavním pořádkem a že Krejčová proti němu podá ústavní stížnost.
