Podle Michálka umožní verdikt soudu oligarchům vlastnit média.
Do něj se opřel i jeho bývalý koaliční kolega, lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský. „Ano, politici nemají vlastnit média. Na tom se všichni shodneme, ale neshodneme se na způsobu, kterým to kolega Jakub Michálek provedl. Opět amatérismus,“ napsal na X.
Zrušení úpravy zvané lex Babiš II, za níž Michálek stál, podle něho není dobrou zprávou pro demokracii. Změnu zákona o střetu zájmů chce v Parlamentu prosadit znovu.
„Vyhrály obstrukce nad vůlí většiny. Většina Čechů souhlasí, že politici nemají vlastnit média a brát miliardy dotací do svých firem. Nechci, abychom dopadli jako v Maďarsku. Proto budu navrhovat, aby změnu zákona o střetu zájmů schválil Parlament znovu,“ napsal Michálek.
Rozhodnutí předsedkyni poslaneckého klubu ANO Alenu Schillerovou potěšilo. „Tento výrok ústavního soudu není pouze vítězstvím nás jako opozice, ale i toho, že do principů demokratického státu a legislativního procesu nepatří tento moment překvapování, přílepkování a toho, že se k tomu ostatní v poslanecké sněmovně nemohou vyjádřit,“ uvedla.
„Toto rozhodnutí nechrání jen nás jako současnou opozici, ale zajišťuje rovná práva pro všechny budoucí politické menšiny a připomíná, že účelové zákony zaměřené na konkrétní osoby nemají v demokratické společnosti místo,“ doplnila Schillerová na sociální síti X.
Premiér Petr Fiala podle jeho mluvčího Václava Smolky vzal nález ÚS na vědomí. Je důležité, že se po době vyjasnily některé procesní otázky týkající se rozhodování Sněmovny, řekl Smolka.
Místopředseda ANO Vondráček rozhodnutí Ústavního soudu o lex Babiš kvituje jako racionální a logické. Zákonnost by neměla být účelově ohýbána, míní.
Nepřesvědčivý nález, míní přehlasovaní soudci
Šest přehlasovaných ústavních soudců se domnívá, že nález k lex Babiš II působí nepřesvědčivě a nesoudržně, v řadě ohledů rozporuplně a nedomyšleně. Rozkolísává judikaturu a činí ji do budoucna jen těžko srozumitelnou, stojí v jejich společném odlišném stanovisku.
Menšina soudců se domnívá, že s ohledem na princip dělby moci měl Ústavní soud (ÚS) zaujmout spíše zdrženlivý postoj. „Vymezení přílepku i označení pozměňovacího návrhu za přílepek je politikum využívané v politickém boji jako jeden z formálních argumentů, proč by neměl být pozměňovací návrh přijat. ÚS by neměl do takových politických sporů vstupovat, ani obecně hodnotit politickou taktiku jednotlivých aktérů, nýbrž chránit pouze ústavnost,“ stojí v odlišném stanovisku.
Takzvaný lex Babiš II zpřísnil od letoška pravidla pro vlastnictví médií u politiků a přijímání dotací u členů vlády a jejich firem. U Ústavního soudu jej napadli poslanci ANO. Ústavní soud uvedl, že právní úprava vznikla jako neústavní přílepek. Soud zasáhl do zákona kvůli vadám legislativního procesu, obsahem zákona se nezabýval.
Za přílepky se označují pozměňovací návrhy, které zákonodárci připojí i k obsahově nesouvisejícímu návrhu zákona. Lex Babiš II, tedy zpřísnění zákona o střetu zájmů, se ve Sněmovně dostal do novely, která měnila organizační strukturu a řízení Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Ústavní soud se vymezil vůči přílepkům už v minulosti.
Nynějším nálezem Ústavního soudu bude opět účinná původní právní úprava zvaná lex Babiš v zákoně o střetu zájmů. Jde o návrat ke stavu, kdy omezení nedopadala na takzvané skutečné majitele.
