Uvedení do provozu bylo jen symbolické, první experimenty se v LHC odehrály již před několika měsíci. Hostům však více kazila náladu skutečnost, že urychlovač je po poruše během zkušebního provozu už přes měsíc v odstávce.
Opravy se mohou protáhnout i na víc než půl roku.
Skutečnost, že šlo jen o slavnostní akt bez praktického dopadu, celou akci nesporně poznamenala. Na slavnosti, která se konala v sídle CERN v Ženevě, chyběl jak původně ohlášený francouzský prezident Nicolas Sarkozy, tak německá kancléřka Angela Merkelová, tedy nejvyšší představitelé evropských zemí, které k náročné výstavbě urychlovače nejvíce přispěly. Francii zastupoval premiér Francois Fillon a Německo ministryně pro výzkum Annette Schavanová.
LHC po zkušebním spuštění 10. září běžel jen několik dní. Příčinou poruchy supravodivého magnetu byla lidská chyba. Několik vodičů bylo špatně zapojeno.
Předpokládá se, že k opětnému uvedení do provozu dojde na jaře příštího roku. Časově náročná není podle dostupných zpráv ani tak sama oprava, jako postupné ohřívání supravodivého magnetu na „normální“ teplotu, aby mohli technici zasáhnout. Značnou dobu si vyžádá i následné ochlazování. Teprve potom může být LHC znovu spuštěn. Magnety, konkrétně jejich supravodivé vinutí, totiž fungují jen v chladu blížícímu se absolutní nule.
Urychlovač je vybudován asi 100 metrů pod zemí v kruhovém tunelu dlouhém 27 kilometrů. Je vybaven soustavou 9600 velkých supermagnetů, které řídí a urychlují tok částic až téměř k rychlosti světla. Na jeho budování se podílelo více než deset tisíc fyziků a na 500 výzkumných institucí a firem z celého světa, včetně českých. Projekt stál zhruba šest miliard švýcarských franků, tedy téměř 100 miliard korun.
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy i německá kancléřka Angela Merkelová na slavnosti chyběli
