"Opravy přijdou na bezmála 33 milionů korun," řekl ředitel vídeňského lichtenštejnského muzea Johann Kräftner.
Úpravy nebude hradit Lichtenštejnsko, ale přímo knížecí rodina. Půjde o složité úpravy, spočívající především v odvětrání zavlhajícího objektu, opravu vstupního portálu do něj, který má narušenou statiku, a obnovu několika rozpadajících se rakví.
Hrobku nechal ve vranovském klášteře, v němž sídlí řád paulánů, vystavět kníže Maximilián Lichtenštejn (1578 až 1643). V hrobce se začalo pohřbívat počátkem 17. století. Na počátku 19. století pak musel být objekt podstatně rozšířen. Posledním pochovaným se stal v roce 1938 kníže František I..
Když se následně rodina přestěhovala do současného sídla ve Vaduzu v Lichtěnštejnsku, nechala tam postavit novou hrobku. Vranovská tedy nebude po plánovaných opravách, které by měly začít po letních prázdninách, sloužit původním účelům.
Antropologové budou zkoumat pozůstatky
Objekt je nutné odizolovat proti vlhkosti a zajistit, aby do něj nevtékala voda z dešťů. Počítá se s obnovením zazděných průduchů, jež původně zajišťovaly provzdušňování hrobky, a tím pomáhaly proti zavlhání. Novinkou bude vytápění objektu. Měl by být vyhříván jen částečně, a to topidly umístěnými ve sloupech.
Opraveny budou i rozpadající se dřevěné části budovy. Obnovu potřebuje především 14 rakví podléhajících vlhkosti. Při těchto pracích budou antropologové zkoumat pozůstatky zesnulých.
Rekonstrukce lichtenštejnské hrobky je jedním z prvních velkých projektů spojujících Lichtenštejny a Českou republiku. Diplomatické vztahy mezi knížectvím a ČR byly navázány teprve loni. Dlouho tomu bránily nevyjasněné majetkové spory.
Rod Lichtenštejnů vlastnil před druhou světovou válkou především na Moravě rozsáhlé majetky. Zabavily je komunisté, a to včetně známého Lednicko-valtického areálu s četnými známými památkami. O tom, nakolik byl tento krok z dnešního pohledu zákonný, by se v budoucnu mělo ještě jednat. Lichtenštejnové ale dosud o navrácení majetku v ČR nepožádali.
