130 let

Lichtenštejnská noční můra zmizí

Česko

Je to hrobka vládnoucího evropského rodu. Zatéká do ní, její části se rozpadají a prostory plní plíseň.

Lichtenštejnové mají totiž hrobku v České republice.

Největší ostuda česko-lichtenštejnských vztahů se jmenuje rodová hrobka Lichtenštejnů ve Vranově u Brna. Její potupnou zchátralost a sešlost rodina cítí možná ještě negativněji než zabavení majetku po 2. světové válce.

Včera oficiálně potvrdila, že svoji zřejmě první investici poté, co se po desítkách let oba státy uznaly, pošle právě na opravu hrobky. „Nemá cenu dívat se dozadu, jsem zastánce pohledu vpřed. Když stojím před hrobkou, vnímám ji především jako místo, kde spočinuly rodiny Lichtenštejnů. Špatného stavu si tolik nevšímám. Soustředím se na to, že se hrobku podaří zrestaurovat do krásného původního stavu,“ konstatoval diplomaticky ředitel vídeňského lichtenštejnského muzea Johann Kräftner.

Poškození hrobky a historických sarkofágů skrývajících těla předků označuje knížecí rodina za „dramatické“ a na sanační a restaurátorské práce spěchá - začít mají po prázdninách. Z vlastního majetku na ně Lichtenštejnové dají téměř 33 milionů korun. Četné škody na zdech, sochách, nábytku či sedmatřiceti rakvích způsobuje zejména zatékající dešťová voda, ale také vzlínání vody z půdy a nedostatečná ventilace. Restaurátoři při opravách plánují nainstalovat do sloupů vytápění, které zajistí stabilní klima. „Péče o památky je dnes založena na vědeckých postupech, což zaručuje skutečně dobrý výsledek,“ ubezpečil vedoucí architekt projektu Manfred Wehdom.

Rodu formálně hrobka ani nepatří - leží ve vranovském klášteře, kde sídlí řád paulánů, a právně ji vlastní tamní farnost. „Všichni ale cítí souvislost s rodem,“ poznamenal starosta Vranova Marek Juha.

Ve vranovské hrobce je pochováno asi padesát členů knížecí rodiny, předposlední rakev tam přibyla v roce 1938 a následovala ji jediná po roce 1989. Stav hrobky souvisí například s úpravami prostranství kolem vranovského kostela - to na přelomu 80. a 90. let pokryla vrstva betonu. Ta hrobku „udusila“, navíc do ní svedla část dešťové vody, takže se začala část výzdoby rozpadat. Narušen je i monumentální vchod do podzemí kostela, byť už i na jeho úpravy přispěl pěti miliony Jihomoravský kraj a také stát.

Hrobku nechal ve vranovském klášteře v 17. století vystavět kníže Maximilián Lichtenštejn. Počátkem 19. století se dočkala rozšíření a stala se pohřebištěm rodu, který vlastnil velkou část Moravy. Po druhé světové válce však rodina po zabavení svých majetků přesídlila do lichtenštejnského Vaduzu, kde si vytvořila novou hrobku. Vranovskou však členové knížecí rodiny několikrát navštívili a její stav kritizovali.

O autorovi| ANNA SEDLÁČKOVÁ, MILOŠ ŠENKÝŘ VRANOV U BRNA

Autor:
  • Vybrali jsme pro Vás