V Lidicích si připomněli tragické události. Mír není samozřejmost, zaznělo

Autor: ,
  13:33aktualizováno  13:54
Pietní akt k 84. výročí vyhlazení obce Lidice. (13. června 2026)

Pietní akt k 84. výročí vyhlazení obce Lidice. (13. června 2026) | foto: ČTK

Lidé si v sobotu v Lidicích připomněli 84. výročí vyhlazení obce. Nacisté zavraždili 340 lidických obyvatel. Tradičního kladení květinových darů na hrob lidických mužů se zúčastnilo i několik přeživších dětí z Lidic a desítky představitelů institucí, organizací a spolků, mimo jiné i místopředsedkyně vlády Alena Schillerová (ANO) a předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).

Původně se měl sobotní piety zúčastnit také premiér Andrej Babiš (ANO), podle vyjádření mluvčího vlády Martina Vodičky má ale chřipku a v Lidicích ho zastoupila Schillerová. Babišova neúčast vedení památníku překvapila, řekla Hana Kohoutová z Památníku Lidice.

„Pan premiér se omluvil, není mu dobře. Lidé se na něj hodně ptali, má tu mnoho příznivců,“ uvedla.

Akce byla stejně jako v předchozích letech bez projevů, celkem se jí zúčastnilo několik stovek lidí. Význam připomínání zločinu, který byl v Lidicích spáchán, opět v současném kontextu roste, řekl v sobotu ředitel Památníku Lidice Eduard Stehlík.

„Před pár lety jsme si mohli myslet, že vzpomínání na lidické mrtvé je věc vzdálená, protože jsme si zvykli a začali jsme brát mír v Evropě jako samozřejmost. Jsme svědky už pátým rokem, že to ta samozřejmost není, ne tak daleko od nás. Opět umírají civilisté, opět jsou děti odvlékány kamsi na převýchovu,“ uvedl Stehlík.

Dodal, že je třeba si uvědomit, že svoboda a mír opravdu nejsou zadarmo. „Měli bychom každý na tom místě, kde jsme, se snažit o to, aby se podobná zvěrstva neopakovala,“ doplnil Stehlík.

Program pietní vzpomínky začal mší na základech kostela svatého Martina, sloužil ji biskup Zdenek Wasserbauer. Následovalo kladení květinových darů ke společnému hrobu zastřelených lidických mužů, které zakončila modlitba kanovníka kapituly Staré Boleslavi Gabriela Rijada Mulamuhiče za oběti lidické tragédie.

„Křesťanský, společenský i lidský význam Lidic není jen připomínkou utrpení, ale také morální a duchovní výzvou proměnit tragédii této středočeské obce v modlitbu za lásku a pokoj mezi lidmi a obnovenou úctu k důstojnosti každé lidské bytosti. Právě zde tyto prosby nabývají zvláštní naléhavosti,“ řekl Mulamuhič.

V roce 1942, zhruba týden po smrti Reinharda Heydricha, který zemřel na následky květnového atentátu, nacisté zastřelili 10. června v Lidicích 173 mužů. Děti a ženy odvezli do kladenského gymnázia. V prostorách současné tělocvičny strávily tři dny, poté je násilně rozdělili.

Kromě dětí vybraných na poněmčení a dětí do jednoho roku dali nacisté děti otrávit výfukovými plyny ve speciálně upravených autech ve vyhlazovacím táboře v polském Chełmnu nad Nerrem. Ženy převezli do koncentračního tábora v Ravensbrücku.

Oběťmi nacistů se stalo 340 lidických obyvatel. Vrátilo se 143 žen a 17 dětí. Celá vesnice byla zničena. V roce 1948 začalo v Lidicích budování nových domů, a to v sousedství pietního území, kde stála původní obec.

Vstoupit do diskuse
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.