Podle sociologů je pravda jinde: za dvacet let jsou Češi a Moravané výrazně spokojenější se životem, jsou šťastnější a cítí se zdravější. A čím dál méně se zajímají o politiku.
BRNO Za dvacet let klesl v Česku počet lidí, kteří upřednostňují materiální zabezpečení. Naopak se zvýšil počet těch, kterým záleží na duchovních hodnotách. Potvrzují to výsledky nejrozsáhlejšího průzkumu hodnot, který v tuzemsku kontinuálně tvoří zástupci Masarykovy univerzity a společnosti SC&C.
„Hodně se mluví o tom, jak se posunuje morálka, jak jsme hrabiví... Ale výsledky ukazují trošku něco jiného,“ řekl koordinátor projektu a sociolog Ladislav Rabušic z fakulty sociálních studií. Průzkum ale znovu potvrzuje, že se lidé obracejí zády k politice.
Na stejné otázky sociologů z univerzity odpovídaly vždy v letech 1991, 1999 a 2008 zhruba dva tisíce respondentů. Zatímco v roce 1991 politiku za důležitou ve svých životech považovala více než třetina respondentů, loni na podzim už to byla jen pětina. „Lidé politiku méně sledují, méně se o ní baví s přáteli,“ potvrdil politolog a sociolog Roman Chytilek. Pokles zájmu o politiku přitom nezasáhl jen mladé, ale projevil se ve všech věkových a vzdělanostních kategoriích. Vysvětlení může být několik. Lidé mohou mít pocit, že politika se jim vzdaluje, a proto ji nemohou ovlivnit. Anebo hledají štěstí jinde. Výsledky autoři zveřejnili jen náhodou v čase 20. výročí sametové revoluce. A shodou okolností jen den poté, co Václav Havel také v Brně představil poselství stovky osobností vyzdvihující právě důležitost morálních postojů.
Zatímco jako „velmi šťastní“ se v roce 2008 cítilo jen 15 procent lidí, v součtu s „celkem šťastnými“ už jde celkem o 86 procent respondentů. „Je toto blbá nálada? No nevím,“ zažertoval Rabušic.
Velkou úlohu v životě českých respondentů hraje rodina. „I když samozřejmě ne všichni si myslí, že tím správným uspořádáním je manželství, ale horují pro to, aby mohli žít v individualizovaných partnerských vztazích,“ upřesnil sociolog. Zdaleka ne všichni jsou přesvědčeni, že smyslem rodiny jsou děti.
Jistý příklon Čechů víc prožívat potvrzují i další data výzkumu. Navzdory nezaměstnanosti se například snižuje počet lidí, kteří považují práci za důležitou. Naopak narůstá pocit důležitosti volného času a potřeby být s přáteli.
Zajímavé jsou i rozdíly v rámci republiky: na Moravě je patrnější příklon k víře: věří tam v Boha, nebe i peklo.
A na Moravě také mají lidé, na rozdíl od Čech a Prahy, ke své historické zemi bližší vztah než k republice jako k celku. Nejblíže však všichni mají k obci, kde bydlí – pouze Pražané mají raději Českou republiku než Prahu.
***
Průzkum Jak se měníme.
Ve stovce otázek
Unikátní průzkum uskutečnila brněnská Masarykova univerzita a společnost SC&C v letech 1991, 1999 a 2008. Z více než stovky otázek například vyplynulo: Lidé stále méně často diskutují o politice. Oproti roku 1991 spadl počet těch, kdo tak činí často, na třetinu. Dvakrát přibylo těch, kdo se tématu vyhýbají.
Tolerance k „problémovým“ sousedům stoupá. V roce 1991 nechtělo mít homosexuály za sousedy 51 % lidí, nyní 20 %.
U Romů v sousedství se stav mění: ze 73 % v roce 1991 přes 40 % v roce 1991 na 55 % loni.
V práci lidé považují za nejdůležitější dobrý plat (nárůst ze 70 na 86 %) a příjemné kolegy (72 %). Téměř na dvojnásobek (na 37 %) vzrostl oproti roku 1991 význam dlouhé dovolené.
Význam náboženství v životě poklesl, důležitější je na Moravě (velmi důležité u 10 % lidí) než v Čechách (5 %) a v Praze (2 %).
V Boha věří v Praze 36 %lidí, v Čechách 31 % a na Moravě 40 %. V peklo v Čechách a v Praze 14 %, na Moravě 24 %, zatímco v nebe činí podíly 18 %, 22 % a 28 %.
Za velmi důležité považují lidé pro manželství sdílení domácích prací. Na Moravě si to myslí 48 % lidí, v Čechách 36 %, v Praze 27 %.