Rozdíl mezi „jarní krátkověkostí“ a „podzimní dlouhověkostí“ je malý. Činí nejvýše devět měsíců. Na jižní polokouli lze pozorovat obdobný trend posunutý o šest měsíců. Australané narození během tamějšího podzimu, tedy v období od března do května, se dožívají asi o čtyři měsíce vyššího věku než Australané narození v jarních měsících mezi říjnem a prosincem.
Podobné trendy jsou patrné také u některých chorob. Obyvatelé severní polokoule narození v zimě a časně zjara jsou vystaveni vyššímu riziku propuknutí schizofrenie. Obdobně je tomu i v případě Alzheimerovy choroby nebo epilepsie. Na severní polokouli jsou vystaveni vyššímu riziku onemocnění roztroušenou sklerózou lidé narození od dubna do června. Na jižní polokouli hrozí tato choroba více lidem narozeným od října do prosince.
Rozdíly nejsou velké a pro konkrétního člověka nemají tyto údaje valný význam. Většina lidí narozených v „kritických“ měsících „rizikovými“ chorobami nikdy neonemocní. A naopak lidé narození mimo „kritická“ období nejsou proti těmto nemocem imunní. Biologické příčiny těchto trendů zůstávají záhadou.
