Většině voličů - napříč politickým spektrem - se nesplnila jejich předvolební očekávání.
„Příznivci ČSSD jsou rozladěni z prohry jejich strany ve volbách a voliči ODS jsou zas znechuceni ze svého Pyrrhova vítězství,“ vysvětluje nárůst nespokojenosti s politickou situací v zemi politolog Zdeněk Zbořil.
Vždy v minulosti zvyšovaly počet spokojených voliči vítězné politické strany. Podle Zbořila se však v atmosféře nejasného politického vývoje po letošním volebním patu nemůže radovat vůbec nikdo. „Žádný segment voličů nemá být proč spokojen,“ potvrzuje Zbořilova slova Daniel Kunštát z CVVM, který průzkum zpracovával.
„Rozčarování lidí ze současné situace dále plyne z neschopnosti politiků na čemkoli se za poslední měsíc dohodnout,“ doplňuje další důvod výsledku průzkumu politolog Zbořil. „Lidé jsou zvyklí, že když jim v práci vyvstane nějaký problém, je třeba ho rychle vyřešit. Jelikož toto politici ve sněmovně nedokážou, zdá se pak lidem, že v parlamentu nic nedělají,“ pokračuje.
Tradičně nespokojeni s politickou situací v zemi jsou příznivci KSČM. Zbořil jejich rozhořčení připisuje hlavně volebnímu neúspěchu. Komunisté ve volbách získali bezmála třináct procent hlasů, což bylo oproti posledním průzkumům týden před volbami téměř o pět procent méně. Daniel Kunštát si rozladěnost voličů KSČM zase vysvětluje hlavně jejich trvalou a neutuchající nespokojeností kdykoli v roce. „Jsou fundamentálně nespokojeni s politickou situací v zemi,“ míní.
Neobyčejně velikou míru nespokojenosti s českou politikou dokazuje i znechucení lidí s vysokoškolským vzděláním. Přitom podle Kunštáta právě tato skupina lidí většinou politiku tak kriticky nevnímá. „Lidé s vyšším vzděláním jsou ale nyní znechuceni aktuální situací a rozladěni chováním politických špiček,“ říká dále výzkumník. „V jednání politiků je dráždí ta neomalenost a obecná neslušnost,“ rozvádí důvody Zbořil. Větší míra nespokojenosti panuje také mezi občany se špatnou životní úrovní, nezaměstnanými a oslovenými lidmi staršími šedesáti let. Průzkum nezjišťoval důvěru občanů k vládě Mirka Topolánka. V době výzkumu totiž nebyla ještě nová vláda jmenována.
