Do karantény loni nastoupilo přes 344 tisíc lidí. Izolace je kvůli nízké nemocenské strašákem |
Případů, kdy se lidé nechtějí dostat do oficiálních záznamů, je více. „Ví se, že k tomu dochází, a je to problém,“ uvedl pro Lidovky.cz vládní epidemiolog Roman Chlíbek. Usuzuje tak i na základě Chytré karantény. Podle dat z posledního prosincového týdne uváděli nakažení v průměru 0,97 člověka, s nímž měli rizikový kontakt.
Ministerstvo zdravotnictví spojuje nízké číslo s protiepidemickými opatřeními. „Ta mají za cíl právě snížení mobility, a tedy i pokles počtu sociálních kontaktů,“ sdělila Lidovkám.cz mluvčí Barbora Peterová.
To je sice pravda, i tak je ale číslo podle Chlíbka příliš nízké na to, aby odpovídalo realitě. Někteří lidé jsou sice ochotní se přizpůsobit nastaveným opatřením, jiní ale na setkání s nakaženým nedbají a chovají se, jako by se nic nestalo. A to může znamenat problém pro zvládání epidemie.
„Řada těchto lidí může být bezpříznaková, nevědí o tom, a tím pádem nemají důvod jít na test ani k lékaři – a mohou nemoc přenášet dál,“ uvádí epidemiolog.
Kdyby pozitivní člověk své kontakty nahlásil při epidemiologickém šetření, museli by dotyční na test a přišlo by se na to, zda covid mají. „Když kontakt nehlásím, pak ho nikdo nevyřeší, a když nebude mít příznaky, vesele bude chodit po světě a šířit to dál,“ upozorňuje Chlíbek.
Lidé se dle odborníků nechtějí dostat do „spárů“ hygieny především proto, že by neradi skončili na nemocenské a pobírali nižší plat. Pro řadu z nich by to mohlo znamenat existenční starosti, neboť nemocenská se vyplácí jen zhruba do výše 60 procent platu.
Vláda přitom uvažovala o tom, že by zavedla stoprocentní náhradu mzdy po dobu nemocenské. Volala po tom opozice i někteří odborníci. Důvod? Motivace, aby se lidé začali více testovat a nebáli se menšího výdělku.
Za nemoc bude více peněz. Covid rozdal statisíce neschopenek navíc, k nemocným přibyli lidé v karanténě |
Nic takového se ale nakonec nestalo. Jak upozornil server Novinky.cz, výsledkem jednání by mělo být navýšení kapacity pro bezplatné antigenní testování a možnost daňových odpočtů nákladů za hromadné firemní testy. Ostatní varianty, včetně stoprocentní nemocenské, odmítlo ministerstvo financí i zdravotnictví.
Někteří už dlouho poukazují na to, že obava z nemocenské je patrná i u zdravotnického personálu. „Řešení jsou, jenom je vláda není v konečném důsledku schopná implementovat. Uvedu jeden krystalicky čistý a pro každého pochopitelný příklad. Nákaza covidem není pro doktory a sestry pracovní úraz. Sestřičky, jimž je 23 let a statisticky pro ně není covid nebezpečný, se nechtějí starat o nakažené pacienty, protože kdyby byly pozitivní a šly do karantény, tak nemusejí mít na nájem,“ uvedl pro Lidovky.cz už v první polovině listopadu jeden z iniciátorů Chytré karantény Petr Šimeček ze společnosti Keboola. Například v Anglii podle něj lidé dostanou dotaci na karanténu jako náhradu za ušlou mzdu. Nejen sestry ale nechtějí chodit do karantény. Stejně je tomu u dalších povolání napříč republikou.
Žádná karanténa = bonus
Podobně mluví také Chlíbek. „Kdyby lidé od začátku věděli, že když půjdou do karantény, pak deset dní strávených doma neznamená mít méně peněz, ale že budou mít sto procent svých příjmů, tak by podle mě řada lidí do karantény šla a klidně ten kontakt nahlásila,“ uvádí epidemiolog.
Chlíbek mluví i o několika případech, kdy velké firmy motivovaly zaměstnance, aby nešli do karantény. „Byť to není průkazné, byli i zaměstnavatelé, kteří nabízeli, že lidé dostanou ke konci roku určité odměny, pokud se ohlídají a nepůjdou do karantény. To byl takový nenápadný návod, aby nikdo raději nic nenahlašoval. Lidé na to přistoupili, protože to pro ně byly peníze navíc,“ líčí Chlíbek.
  |
Šedesát procent platu je podle epidemiologa vůči lidem tak trochu nefér, protože některým jedincům nic není, a když je někdo nahlásí, musejí přesto zůstat doma. Což je sice správně, ovšem přijde finanční postih, který nutí se tomu celému vyhnout.
Z jednoho infikovaného přitom může vzniknout několik větví nákazy. Když dotyčný nenahlásí všechny své kontakty, ty mohou být bez příznaků a šíří nemoc dál. Podle Chlíbka tak paralelně běží vícero větví, které prapůvodně vycházejí od jednoho člověka.
Obava může panovat i z negativních zkušeností, jež mezi sebou sdílejí přátelé a známí. Lidovkám.cz vyprávěla svůj příběh Alena z Prahy, která se s nakaženým setkala. O to, aby ji dotyčný nenahlašoval, neprosila. Hygiena dlouho nevolala, takže si došla na placený PCR test – antigenní ještě nebyly k dispozici. Vyšel jí negativní. Když se pak konečně ozvala hygiena, poslala ženu do karantény. K tomu nařídila i neschopenku, a to přesto, že Alena měla možnost nastoupit na home office.
„To je rozhodně špatně, hygiena nemá rozhodovat o tom, jestli člověk má pracovat z domova, nebo ne. Má nařídit karanténu. Naopak by to mělo být tak, že pokud je možnost vykonávat práci z domu a jestliže on i zaměstnavatel souhlasí, neschopenku nedávat. Pokud to některé hygieny takto dělali, pak to bylo špatně,“ uvedl Chlíbek.
Málo kontaktů už na podzim
V říjnu nakažení uváděli, že se v průměru setkali s 3,14 člověka. Data ze 4. listopadu mluví o 2,21 kontaktu. Už tehdy to ale nejspíš bylo menší číslo, než jaká byla realita.
Podle podzimního průzkumu společnosti Ipsos lidé v dodržování opatření polevili, a zatímco na jaře omezovaly osobní styky se známými dvě třetiny Čechů, na podzim to byla pouhá třetina.
Data z posledního prosincového týdnu, která hovoří o 0,97 kontaktu, jsou zvláštní i vzhledem k tomu, že před Vánoci se režim rozvolnil, otevřely se nejen obchody, ale i restaurace.
„Když si uvědomíte, jak se lidé chovali v předvánočním čase, kdy mobilita stoupla a lidé se přesouvali na svátky, chodili nakupovat, pak se mi nechce věřit, že by realita byla taková, že se nakažený v průměru setkal jen s jedním člověkem. Musel to být několikanásobně vyšší počet,“ míní Chlíbek.
Což se podle něj muselo podílet na tom, že došlo k masivnímu přenosu nákazy v předvánočním a raně vánočním období. „Ke konci starého a na začátku nového roku jsme pak sklízeli výsledky,“ říká epidemiolog. V lednu počet nahlášených kontaktů opět klesl. Údaje k 10. lednu hovoří o 0,72 uvedeného kontaktu.
