OSTRAVA Nepodléhejte panice a falešným zprávám, třiďte dál. Takové výzvy nyní vysílá vedení města Ostravy ke svým obyvatelům. Mezi lidmi začíná převládat názor, že kvůli ekonomické krizi se stává třídění odpadů zbytečným a vše skončí na skládce.
Společnost OZO na Ostravsku odváží odpad zhruba čtyř stům tisícům lidí. „Denně volají desítky zákazníků a ptají se, zda třídit odpad má ještě smysl. Podobně se tak ptají i zástupci škol, kde se sbírá starý papír. A přiznám se, že stejně se ptají i mí známí, které potkávám,“ říká Vladimíra Karasová z vedení společnosti.
Firma však takové názory odmítá. „Vše, co občané uloží do kontejnerů na tříděný odpad, je dále využíváno,“ tvrdí ředitel firmy Karel Belda. Sběrny OZO od loňského prosince přestaly vykupovat starý papír a odebírají jej pouze zdarma. Podobně se chovají i soukromníci. Ještě loni touto dobou se cena kilogramu starého papíru pohybovala okolo jedné koruny osmdesáti haléřů. Nyní firma prodá stejné množství papíru odběratelům zhruba za dvacet haléřů.
Podle ředitele Beldy byly loňské vysoké ceny uměle vyhnány rozsáhlostí čínského exportu. Čínské lodě vracející se do domovských přístavů z Evropy nakládaly po zpáteční cestě tříděný odpad, který se stal dobrým obchodním artiklem. Kvůli krizi ale obchodů ubylo a s nimi i čínských lodí.
Experti specializující se na hospodaření s odpady nyní společně tvrdí, že nejvíce problematickou komoditou je právě starý papír. Zájem zpracovatelů o další tříděný sběr, kterým jsou plasty nebo sklo, prý nadále trvá.
Pavel Ševčík ze společnosti Ecopak, která se zabývá obchodem s druhotnými surovinami v Ostravě, Šumperku a v Praze, tvrdí, že trh se starým papírem běží dál, jen za změněných podmínek. „Klesl export zejména do Rakouska, Polska a Slovenska. Některé tamní papírny snížily oproti minulým rokům výrobu až o padesát procent. Nicméně podobné krize se periodicky opakují. Po nějaké době se vše vrátí do normálního stavu,“ věří Ševčík. Veškerý vybraný starý papír, byť o mnoho levněji než dříve, se prý dá stále na trzích uplatnit a rozhodně nekončí na skládkách.
Městský podnik OZO tak stále pořádá soutěž pro ostravské školy ve sběru papíru. Do té je nyní přihlášeno 72 ostravských škol. I když samotné OZO prodá papír za dvacet haléřů, školám za něj platí haléřů třicet. „Ztratíme pár desítek tisíc korun, ale tu ztrátu uneseme. Situace se určitě dostane do původního stavu,“ je přesvědčen ředitel Belda.
I Regina Kuchtová z ostravského magistrátu uvádí, že lidé nyní často volají na radnici, zda vůbec ještě odpad třídit. „Odpovídáme, že určitě ano. Jde o životní prostředí. Přece nemůžeme kolem Ostravy budovat valy skládek a zabírat ornou půdu. I za cenu finančních ztrát musí být systém tříděného odpadu zachován,“ míní úřednice.
Ztráty kvůli pádu cen především papíru zaznamenávají i menší města. V Českém Těšíně nyní bývají kontejnery na starý papír rychle přeplněny. Lidé papír přestali vozit do sběren, kde za něj nic nedostanou. „Od začátku března budeme kontejnery na papír vyprazdňovat dvakrát týdně. Zatím stačilo jen jednou,“ říká referentka odpadového hospodářství z českotěšínské radnice Lenka Fabiánová. Úřadu tím stoupají náklady.
V Ostravě se zatím podobné opatření nechystá. „Levnější je přidat ještě jeden kontejner,“ tvrdí Belda. Loni společnost OZO rozdělila mezi ostravské obvody pět milionů korun na vytvoření míst pro kontejnery na tříděný odpad. To je dnes podle Beldy dost závažný problém: na kontejnery u domů není místo.
***
Ostravské odpady řečí čísel Společnost OZO Ostrava, která obsluhuje přibližně 400 tisíc lidí, loni svezla 70 259 tun komunálního odpadu. Tříděný odpad tvořil přibližně třináct procent z tohoto množství. Na území Ostravy nyní mohou lidé využít přibližně 2700 nádob na tříděný odpad. V loňském roce v nich skončilo 4900 tun papíru, 2400 tun plastů a 2000 tun skla.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
