Vznik československého vojenského letectva se spojuje s 30. říjnem 1918. K oslavě výročí byl symbolicky zvolen 14. srpen, kdy v roce 1945 zpět do Československa přiletěla většina letců sloužících v zahraničí.
„Jsme si vědomi hrdinství veteránů, kteří se zasloužili o porážku hitlerovského Německa. Na jejich hrdinství nikdy nezapomeneme, je nám ctí, že byli předchůdci našeho současného letectva,“ řekl novinářům velitel českých vzdušných sil Petr Hromek. Starosta Prahy 1 Oldřich Lomecký poznamenal, že českoslovenští letci za druhé světové války bojovali za svobodu. „Svoboda je to nejcennější,“ podotkl.
  |
Na Klárov přišlo asi 200 lidí včetně někdejšího šéfa Vojenského výboru NATO Petra Pavla a jeho nástupce Stuarta Peache, který poprvé ve funkci navštívil Českou republiku. Přítomni byli i zástupci RAF, která letos také slaví 100 let své existence.
Hromek řekl, že si armáda výročí 100 let od vzniku letectva připomene kromě dnešní piety i výstavou, která bude umístěna před generálním štábem nebo při zářijových Dnech NATO v Ostravě. Slavnostní shromáždění se koná také dnes v Senátu.
Československé letectvo bylo podle historiků založeno 30. října 1918, kdy letečtí důstojníci rakousko-uherské armády českého původu a ustanovili v Praze Letecký sbor Československé armády. V počátcích měl k dispozici pouze několik letadel, která zůstala po válce na československém území. Další stroje dodali spojenci nebo vyrobily továrny Letov, Aero, Avia a později Praga. Podle dřívějších údajů armády mělo československé letectvo ke konci roku 1919 asi 150 různých letounů, bojeschopných z nich bylo 50. Na počátku září 1938 jich mělo již 1514, z nich 40 procent bylo stíhacích, 20 procent bombardovacích a zbytek výzvědných a pozorovacích.
Na vzpomínkovou akci k pomníku Okřídleného lva na Klárov přišlo asi 200 lidí.
Českoslovenští letci se proslavili během druhé světové války, zapojili se třeba do bojů ve Francii, Velké Británii nebo Sovětském svazu. Jen v RAF (Royal Air Force - Královské letectvo) podle armádních údajů vykonali 43.500 operačních letů a sestřelili nebo poškodili 362 nepřátelských letounů. Účastnili se také bombardovacích útoků na cíle v kontinentální Evropě i na lodní dopravu. Počátkem roku 1944 byla z Velké Británie odeslána skupina stíhacích pilotů do Sovětského svazu, která utvořila základy československé letecké jednotky na východní frontě.
Po druhé světové válce byly postupně zavedeny proudové a nadzvukové letouny a bylo vytvořeno samostatné dopravní a vrtulníkové letectvo. V roce 1989 mělo československá armáda ve výzbroji více než 400 bojových letounů a 100 vrtulníků. V současné době jich je necelá stovka.
