Na redukci státní podpory doplatí klienti stavebních spořitelen hned dvakrát. Jednak získají méně peněz od státu a také se jim zhorší dostupnost půjček na bydlení. Spořitelnám se totiž sníží přísun peněz (vklady lidí), které mohou půjčovat dalším klientům.
„Atraktivita stavebního spoření u takzvaných přátelských klientů – tedy lidí, kteří jen spoří a nemají zájem o úvěry – poklesne. Tito lidé jsou přitom pro systém stavebního spoření zcela nepostradatelní. Budou méně spořit a s tím budou spořitelny moci poskytovat méně úvěrů,“ vysvětlil Jiří Šedivý, tajemník Asociace českých stavebních spořitelen.
Spořicí účet s výnosem přes osm procent ročně Právě státní podpora je hlavním magnetem pro tyto čistě spořící klienty. Smlouvu o stavebním spoření je totiž možné přirovnat ke spořicímu účtu s šestiletou výpovědní lhůtou. Čistý roční výnos v případě existence smlouvy právě po dobu šesti let může dosáhnout až sedmi procent.
Kdyby někdo hledal v bance spořicí účet, který by přinášel stejné zhodnocení, musel by nalézt takový, kde by roční úrok činil více než 8,2 procenta. Výnosy u standardních bankovních účtů totiž podléhají zdanění ve výši 15 procent. Naopak výnosy ze stavebního spoření jsou dosud od zdanění osvobozeny.
Po uvažovaném snížení státní podpory na polovinu poklesne výnosnost stavebního spoření.
„Podle našich propočtů bude roční efektivní úroková míra stavebního spoření po změnách jeho podmínek dosahovat zhruba 4,2 procenta. A to může mít dopad do stávajícího klientského kmene i akvizice nových klientů,“ uvedl Rostislav Trávníček, marketingový ředitel Českomoravské stavební spořitelny.
V důsledku toho se lidé budou více poohlížet po jiných variantách spoření. Kupříkladu po běžných spořicích kontech, kde není žádná nebo je kratší výpovědní lhůta.
Část vkladů, které by dříve putovaly do stavebního spoření, může také skončit v penzijních fondech. I zde existuje finanční příspěvek od státu.
