4. dubna 2017 5:00 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Čechy mezi 40 a 70 lety nejvíc zabíjí rakovina, nemoci srdce už nejsou největší hrozba

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 8Diskuse
Pacient - ilustrační | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Pacient - ilustrační | foto: Shutterstock

PRAHA Nejčastější příčinou úmrtí Čechů ve věku od 40 do 70 let jsou zhoubné nádory. Nikoli kardiovaskulární onemocnění, která byla dosud vnímaná jako větší riziko. Přesto se nemoci srdce a cév v této věkové kategorii objevují v žebříčku mortality v těsném závěsu. „Souvisí to s tím, co se odehrálo ve světě a čemu se říká kardiovaskulární revoluce,“ říká pro Lidovky.cz přednosta interní kliniky v Motole Milan Kvapil. Na tomto zjištění založil „buřičskou“ myšlenku, že mírná nadváha může zvýšit šance na přežití.

Kvalitnější péče o pacienty s onemocněním srdce a cév, ale i lepší životospráva mění dosavadní pohled lékařů na úmrtnost v Česku. Jak totiž ukazují data Národního zdravotnického informačního systému z let 2004 až 2015, nejčastější příčinou úmrtí uvedenou v listech o prohlídce zemřelých se u lidí ve věku od 40 do 70 let stala rakovina.

Údaje o rakovině jako o největším zabijákovi pro lidi mezi 40. a 70. rokem života považuje za stěžejní zjištění. Teprve za zhoubným nádorovým onemocněním neboli malignitou s necelými 39 procenty jsou totiž v těsném závěsu srdeční onemocnění, která dosud platila za nejrizikovější. Ta v žebříčku tvoří 29 procent ze všech příčin. Těmi dalšími jsou například úrazy, otravy, respirační onemocnění či onemocnění jater.

Příčina úmrtí podle věku v letech 2004-2015

Příčina úmrtí podle věku v letech 2004-2015

Kardiovaskulární onemocnění pak platí za největšího strašáka až v další věkové kategorii, tedy u pacientů starších 70 let. Podle statistiky totiž zabíjejí v každém druhém evidovaném případě. Údaje však mohou být částečně zkreslené. „Často jde o pacienty s mnoha chorobami, kteří se léčí v nemocnici. Když zemřou, napíše se, že zemřeli na mozkovou příhodu. Dříve se tomu říkalo ‚povšechná ateroskleróza‘,” vysvětluje pro server Lidovky.cz přednosta Interní kliniky 2. Lékařské fakulty a Fakultní nemocnice Motol Milan Kvapil.

Zhoubné novotvary pak stojí v černém žebříčku pro seniory nad 70 let s necelými 21 procenty „až“ na druhém místě. „Byl jsem dlouho v zajetí myšlenky, že pro pacienty v produktivním věku je nejdůležitější prevence kardiovaskulárních nemocí. To sice pořád platí, a je důležité si to uvědomit, nicméně z oficiálních dat vyplývá, že se prodloužila takzvaná naděje dožití. To je předpokládaná délka života pro lidi po 60. roku života,“ komentuje statistiku lékař Kvapil.

Kardiovaskulární onemocnění

Jsou veškerá onemocnění srdce a cév; v užším smyslu se tento termín obvykle používá pro označení nemocí způsobených aterosklerotickými degenerativními změnami: ischemickou chorobu srdeční, ischemickou chorobu dolních končetin a ischemickou cévní mozkovou příhodu.

Zdroj: Wikipedia

Podle něj to souvisí s takzvanou kardiovaskulární revolucí ve světě. „Začala se používat prevence a léky. Také to souvisí se změnou životosprávy, což nelze dokázat, ale předpokládá se to. A také to souvisí s úspěchy intervenční kardiologie,“ oceňuje pozitivní přínos pokroků v medicíně. Zásadním faktorem je také rychlý transport nemocného do specializovaných center. „To odsunulo riziko, že pacienti předčasně umírali na infarkty poté, co šli do důchodu v 60 nebo 65 letech. Medicína prodloužila život velké části populace, byť to riziko stále existuje.“

Prodloužení délky života a zlepšení péče o pacienty s onemocněním srdce a cév podle Kvapila ovšem přineslo jiné obtíže, s nimiž se musí lékaři i medicína nově vypořádat. „Když prodloužíte život pacientům, což je mimochodem velký úspěch a je to skvělé, vznikají zároveň jiné problémy. Zvětšuje se riziko vzniku nádoru, protože to je úměrné věku. Nádory samozřejmě mohou vznikat v jakémkoli věku, ale čím je člověk starší, tím vyšší riziko je riziko malignity,“ zdůvodňuje své tvrzení.

Buřičská teorie, hubení mají nižší šanci na přežití

Kvapil navíc v souvislosti s novými poznatky přichází i s poměrně revoluční myšlenkou. Sám ji označuje za „buřičskou“ a uvědomuje si, že ne všichni lékaři s ním budou souhlasit. Na debatu je ale připraven.

„Pokud se u pacienta vyvine léčitelná rakovina, základním faktorem ovlivňujícím přežití je zásoba energie. Hubení nemají takovou šanci jako ti, kteří mají BMI (index tělesné hmotnosti, umožňující statistické porovnávání tělesné hmotnosti lidí s různou výškou – pozn. red.) okolo 30 (horní hranice nadváhy, pak už nastupuje obezita prvního stupně – pozn. red.),” popisuje odvážnou hypotézu.

Když mají pacienti podstoupit úspěšnou onkologickou léčbu, je důležité, aby ji vůbec přežili. „Jestliže před 30 lety byla celková mortalita ve věku 40 až 70 let skutečně definována kardiovaskulárními nemocemi, nyní je spíše definována šancí přežít úspěšně léčbu malignity. A to si, myslím, platí i pro dobře léčené pacienty s diabetem,“ říká Kvapil.

Dobrá kondice a energetické rezervy, což označuje za „ekvivalent“ dobře živeného člověka, jsou podle něj základem pro úspěšnou léčbu řady zhoubných nádorů. Jeho teorie se ovšem netýká obézních pacientů. „Nevím, jak to přijmou ostatní lékaři. Je to nová myšlenka. A je navíc hodně citlivá. To, co jsem napsal, má jakýsi limit a já si to uvědomuji,“ dodává Kvapil.

Pacient v lepší kondici vydrží více

Lékařská esa z oboru onkologie oslovená serverem Lidovky.cz mají ke Kvapilově myšlence rozporuplné postoje. „Abych byl upřímný, neznám odbornou srovnávací studii, která by řešila tuto úvahu. Spíše z praxe potvrzuji, že pacient se zhoubným nádorem a v dobré celkové kondici se léčí lépe a lépe také snáší vedlejší účinky agresivní protinádorové terapie. To ovšem neznamená, že mírná nadváha je výhodou. To rozhodně ne,“ uvádí Pavel Šlampa z Masarykova onkologického ústavu.

Podvyživený pacient se zhoubným nádorem má podle něj nicméně menší životní šanci na vyléčení. Upozorňuje také na důležitý poznatek, a sice, že nadváha může být jednou z příčin vzniku nádorového onemocnění.

Luboš Petruželka z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze pak nesouhlasí ani s Kvapilovými závěry, že rakovina vychází jako největší riziko pro pacienty ve věku mezi 40 a 70 lety. „Nejčastější příčinou úmrtí jsou podle statistik stále kardiovaskulárních choroby,“ napsal. Odkud své informace čerpal, však již neuvedl.

V bližší budoucnosti lze podle něj navíc očekávat další pokles mortality způsobené nádorovými chorobami. Pokud jde o tvrzení související s váhou, ani v tom není s Kvapilem zajedno. „Doporučený BMI je mezi 18,5 – 25. Někdy se uvádí že BMI nad 28 zvyšuje riziko karcinomu prsu u postmenopausalních žen a též nádorů ledvin jak u mužů, tak žen,“ dodal.

  • 8Diskuse


Šárka Kabátová

Autor

Šárka Kabátovásarka.kabatova@lidovky.czČlánky