Prvním místopředsedou KDU-ČSL byl zvolen Marian Jurečka, který tento post zastával i před sjezdem.
"Je to silný mandát, což je dáno i tím, že jsem kandidoval jako jediný. Nicméně i tak to beru jako silný mandát a výraz spokojenosti s vedením (strany) za posledního dva a půl roku," řekl po volbě novinářům Bělobrádek.
Celostátní sjezd za místopředsedy KDU-ČSL v prvním kole zvolil prezidentskou kandidátku a europoslankyni Zuzanu Roithovou a dosavadního místopředsedu Jana Bartoška. V druhém kole byl místopředsedou lidovců zvolen náměstek hejtmana Pardubického kraje Roman Línek a Klára Liptáková, která tento tento post obhájila. Naopak neuspěl bývalý předseda strany a senátor Jiří Čunek.
Lidovci zpátky do sněmovny
Bělobrádek věří, že lidovci opět usednou ve Sněmovně, kterou kvůli nízkému volebnímu výsledku ve volbách v roce 2010 opustili. Odhadl, že KDU-ČSL by při sněmovních volbách mohla získat zhruba deset procent hlasů. Pokud by strana, jejíž preference se podle různých průzkumů pohybují na hranici potřebných pěti procent, uspěla, mohla by být důležitým jazýčkem na vahách při sestavování koalice.
Předseda KDU-ČSL ale upozornil, že strana nepůjde do vlády za každou cenu a nesleví ze svých programových principů, mezi které patří funkční stát, kvalitní podnikatelské prostředí a sociální soudržnost společnosti. "Lidem, kteří jsou zklamaní vládou a tím, že sociální demokraté spolupracují s komunisty a chtějí je zvát i do Strakovy akademie, chceme ukázat, že je tady i třetí politický proud, který není rychlokvaškou a není založený na jedné osobnosti," uvedl Bělobrádek.
Pavel Bělobrádek a Zuzana Roithová.
KDU-ČSL podle Bělobrádka nebude v případě volebního úspěchu přívěskem levicové či pravicové politické strany. "Musíme být třetí silou a sebevědomou alternativou k vládním stranám a souručenství na krajských zastupitelstvech," řek Bělobrádek. Lidovci podle něj musí mít vlastní vizi a pokud nenajdou partnera, který ji umožní uvést v život, tak do vlády nevstoupí. Bělobrádek vyloučil, že lidovci usednou do vlády spolu s komunisty. V úvahu nepřipadá ani kabinet podporovaný KSČM.
Na sjezd dorazil i Zeman
Lidovecký sjezd navštívil prezident Miloš Zeman, který ocenil Bělobrádkovu odvahu, s jakou se v roce 2010 chopil vedení strany. "Vážím si ho jako člověka, který ve velmi nesnadné situaci lidové strany měl tu odvahu převzít její vedení a pokusit se vrátit vaši stranu na půdu Poslanecké sněmovny. Tato úcta není předstíraná, protože poměrně málo politiků má skutečnou odvahu a váš předseda tuto odvahu prokázal," řekl Zeman účastníkům sjezdu.
KDU-ČSL Zeman poté doporučil, aby ve svém programu nekladla důraz například na progresivní zdanění, což je vlajková loď programu ČSSD, či církevní restituce, jež jsou zase erbovním znamením TOP 09. Lidovci by podle Zemana měli mít svoje vlastní nosné téma, které prezident zatím postrádá. KDU-ČSL by podle Zemana po sněmovních volbách slušela role nevládní strany, která se snaží zachovat svůj volební program a hlasuje podle něj v parlamentu. "V tom případě se nemusí strana zaprodávat, nemusí dělat kompromisy, na kterých prodělá, a nemusí být v opozici za každou cenu. Může tedy podpořit každý rozumný návrh v souladu s jejím programem," míní Zeman.
KDU-ČSL může podle Zemana těžit z toho, že má řadu úspěšných komunálních politiků. "Přeji tedy lidové straně, jakož i všem ostatním stranám, které usilují o vstup do parlamentu, aby nejdříve poznaly samy sebe, zvolily si vyhraněné představitele a program, který bude rozčilovat, provokovat a vyvolávat vášnivé diskuze, ale nikdy nebude vyvolávat nudu. To je to, oč v politice jde," podotkl Zeman, který zopakoval, že příští rok ve sněmovních volbách odevzdá svůj hlas Straně práv občanů - zemanovcům.
Na předsednickou funkci sice lidovci ze Zlínského kraje nominovali také europoslankyni a prezidentskou kandidátku Zuzanu Roithovou a nynějšího prvního místopředsedu Mariana Jurečka, oba se ale kandidatury na nejvyšší stranický post vzdali.
Pavel BĚLOBRÁDEK
|
