Poslední průzkumy volebních preferencí lidovcům nevěští snadné zítřky. Strana se jen stěží drží nad pětiprocentní hranicí a například v Královehradeckém kraji, kde měli lidovci tradičně silnou podporu, se nad pět procent ani nedostala. V ubývající síle křesťanských demokratů větří šanci jejich političtí rivalové. V tradičních lidoveckých vodách na jihu Moravy jsou připraveni lovit sociální demokraté. Svědčí o tom slova místopředsedy ČSSD Bohuslava Sobotky, který na jihu Moravy kandiduje. Bryskně využil slovního úletu Mirka Topolánka o církvích a zahrál na strunu věřících. „Urazil všechny věřící, a měl by se proto omluvit,“ řekl Sobotka. To lídr KDU-ČSL Cyril Svoboda nechal slova šéfa ODS bez povšimnutí.
Neúspěch by podle politologů znamenal nejen změnu poměrů na politické scéně, ale také možný konec strany s devadesátiletou tradicí. „Lidovci nebyli vždy ve vládě, ale v parlamentu byli vždy, z historického pohledu by to byla velká změna v české politice,“ říká politolog Jiří Pehe. „Pokud nebudou v parlamentu, tak už se do něj nevrátí.“
Pokračování na straně 3
Dokončení ze strany 1
Výpadek křesťanských demokratů ze sněmovny by mohl změnit charakter povolebních vyjednávání. Politologové říkají, že z malých stran se lidovci jako jediní profilují středově, a mají tedy koaliční potenciál nalevo i napravo.
Na politické scéně jsou lidovci od konce první světové války, vznikli roku 1919 sloučením několika katolických stran. Stabilní podpora voličů z nich udělala stranu, bez níž se neobešla žádná z prvorepublikových vlád. Zastoupena byla i v londýnské exilové a své místo si vydobyla i v polistopadových kabinetech. Josef Lux, tehdejší předseda strany, se vyprofiloval v obratného politika. Po jeho smrti nastal pozvolný pád. Nyní lidovcům průzkumy preferencí předpovídají i volební neúspěch, místo ve sněmovně nemají jisté.
Straně, jejíž někteří stoupenci se přesunuli do TOP 09, ublížily nejen medializované kauzy, které se týkaly třeba rodinných financí bývalého předsedy Jiřího Čunka nebo sporu současného předsedy Cyrila Svobody s Charitou o činžovní dům v Dejvicích. Za úpadek může i lidovecké zpátečnictví. „Strana nebyla schopna modernizovat se, rozhodla se sázet na tradiční členstvo a voličstvo, které má věkový průměr sedmdesát let,“ shrnuje politolog Jiří Pehe. „Vůbec nehovoří k mladé generaci vzdělanějších voličů, její odchod z politické scény při téhle taktice je jen otázkou času.“ Zachránit živořící stranu před proměnou v politický relikt může podle politologa jen rychlý radikální programový a stylový přerod. Pokud ale strana v květnových volbách propadne, do první ligy už se nevrátí.
