130 let

logo KDU-ČSL

Lidovci hledají nový směr

Česko
  •   9:26
PRAHA - Zůstane strana lidová konzervativním ryze katolicky orientovaným subjektem pro poměrně úzce vymezenou skupinu religiózně zaměřených občanů? Nebo se po vzoru některých křesťanských stran v Evropě otevře širšímu světu lidí, kteří možná nevěří v Boha, ale ctí základní hodnoty společnosti, na nichž je křesťanství postaveno?
S očekávaným nástupem nové garnitury do čela KDU-ČSL bude nepochybně otevřena i tato otázka, která může být klíčová pro budoucnost lidové strany. Lidovci se ocitli na personální i ideové křižovatce.

„KDU-ČSL stojí před zásadní a vlastně existenční otázkou, kam se vydá. A buď dojde k jejímu otevření, nebo postupné marginalizaci,“ soudí politolog Milan Znoj.

Přinejmenším část členské základny by si změny v politice strany přála. Jsou to lidé, kteří se hlásí k odkazu zesnulého předsedy Josefa Luxe, k myšlence KDU-ČSL coby „klidné síly“, moderní křesťanské strany, která má svůj vzor například v německé CDU.

„Mělo by jít v nějaké podobě o přechod k většímu prosazování civilizačních, kulturních a morálních křesťanských hodnot, které jsou přijatelné i pro ateisty. K tomu měl částečně sklony Josef Lux, ale po něm už nikdo další. A nikoho takového nevidím ani v současném vedení strany,“ říká politoložka Vladimíra Dvořáková.

Moc, nebo čest?
Luxovi ideoví následovníci cítí šanci. Zároveň se ale obávají reakce konzervativně naladěných členů především z tradiční jihomoravské bašty. „Je to příležitost k celkové katarzi,“ vidí současnou situaci Vlasta Parkanová. „Ale je otázka, jestli je na to většinová členská základna připravena. Jsou tu typy tradičních členů a voličů, kteří budou jiné varianty asi obtížně přijímat,“ dobře ví.

Mezi tématy, nad kterými se mohou „tradicionalisté“ s „reformátory“ střetnout, vidí Parkanová například otázku potratů a registrovaného partnerství. „Mohu potraty vnitřně nepřijímat, ale nebudu to nikde vykřikovat, nebudu to nosit jako heslo na korouhvi. Odmítám registrované partnerství, ale z jiných důvodů, než že bych k homosexuálům měla averzi a myslela si, že se mají jít léčit. A takoví fundamentalisté ve straně jsou,“ říká.

KDU-ČSL by se prý měla pokusit sejmout nálepku prodloužené ruky katolické církve a uvědomit si, že nežije ve vzduchoprázdnu.

Podle předsedy středočeské organizace Josefa Janečka se strana ocitla v minulých dnech na zvláštní křižovatce - jestli si má zachovat moc, nebo čest. „Pošlapat si čest, z toho se desítky let nemusíte vymotat,“ podotýká Janeček. I on se domnívá, že je čas stranu změnit a vrátit se k Luxovu odkazu.

„Musíme se vrátit ke křesťanskodemokratické politice a nestydět se za ni. Nesnažit se kopírovat ostatní strany. Musíme mít jasný projekt, například podporu rodiny, slušnost, potírání korupce, a klást důraz nikoli na personální otázky, ale na věcná řešení,“ tvrdí Janeček.

Politolog Znoj je ale ohledně reformního vývoje v KDU-ČSL poměrně skeptický. „Otevření znamená posun do středu, směrem k sociální tržní ekonomice po vzoru CDU. Váhu ve straně ale zřejmě získá moravské křídlo, které hájí sociální smír, a v tomto smyslu může stranu otevřít doleva,“ míní.

Že by se změnil postoj lidovců k ožehavým tématům typu homosexualita a interrupce, Znoj nevěří. „To je pro moravské katolíky příliš citlivé. Tak daleko otevření strany nepůjde,“ prorokuje.
Autoři: Lidové noviny
  • Vybrali jsme pro Vás