KLOSTERNEUBURG (od zvláštní zpravodajky LN) Na první pohled jen ospalé údolí. Jenže v areálu bývalé nemocnice se do dálky blyští moderní prosklená budova, a hned vedle ní navíc ze země trčí železobetonové základy další stavby. V katastru historického městečka Klosterneuburg poblíž Vídně roste Institut vědy a techniky (IST - Institute of Science and Technology).
„Chceme vytvořit mezinárodní centrum, kde se bude dělat kvalitní základní výzkum,“ plánuje Thomas Henzinger, šéf IST. Světově uznávaný informatik má ve své instituci zatím šestnáct týmů. Jejich počet vzroste postupně na 40 až 50 a celkově bude v Klosterneuburgu pracovat asi pět stovek badatelů. První z nich dorazili před dvěma lety.
Konec čekání na šéfovskou židli S nápadem založit zcela novou vědeckou instituci přišel v roce 2002 rakouský fyzik Anton Zeilinger. Průkopník kvantové teleportace přesvědčil vládu o potřebě postavit výzkumný ústav na zelené louce na evropské poměry vcelku rychle, už v roce 2006 byl záměr schválen.
Zeilinger měl ovšem zdatné pomocníky. U zrodu projektu stála mimo jiné trojice badatelů se zkušenostmi s řízením nejprestižnějších světových vědeckých institucí - fyzik Olaf Kübler, který osm let vedl Spolkovou technickou vysokou školu v Curychu, biolog Hubert Markl, bývalý prezident německé Společnosti Maxe Plancka, a fyzik Haim Harari, jež šéfoval Weizmannovu institutu v Izraeli.
A proč zakládali zbrusu nové centrum? Rakouská věda se v mnohém podobá české. Získat pozici šéfa týmu vyžaduje většinou velkou trpělivost. Na tradičních institucích pracují vědci třeba celý život ve stejné laboratoři. Když nejstarší odejde do penze, všichni poskočí o jednu kariérní příčku vzhůru. Změnit zaběhnuté pořádky není snadné. Na rakouské univerzity se také příliš nehrnou zahraniční vědci. Přednášet mohou sice v angličtině, ale následná diskuse nad kávou pak většinou často přeskočí do němčiny. To by se v IST stávat nemělo. Zahraniční vědci tam ostatně drtivě převažují nad Rakušany,
„Přilákala mě možnost stát se součástí něčeho nového,“ vysvětluje Jozsef Csicsvari, proč se rozhodl přesunout z Oxfordu do Vídně. Maďarský informatik a neurolog využívá počítače při studiu mozkových pochodů. Ve skupině, která zčásti přišla s ním, má i Francouze a pro ně je Rakousko mnohem přijatelnější než Německo. „Velkým plusem institutu je ohromná akademická svoboda,“ míní Jozsef Csicsvari.
Výnosné licence „Inspiraci jsme hledali na nejlepších výzkumných pracovištích světa,“ popisuje zrod IST Thomas Henzinger. Na kvalitu vědy u nás dohlíží nezávislé rady se špičkovými odborníky, podobně jako v německých ústavech Maxe Plancka. Institut dbá na svobodu bádání a pečlivě hodnotí dosažené výsledky. Kariérní postup vychází ze systému, který se osvědčil na amerických univerzitách - výzkumník by se měl vždy po určité době přesunout na zcela jinou instituci. „Není možné, aby si člověk na jednom místě udělal doktorát, postdoktorát a pak tam začal vést svůj tým. Jen profesor, pokud má dobré výsledky stále, může na IST zůstat natrvalo,“ upozorňuje Thomas Henzinger. Díky nucené rotaci vědec nasbírá řadu cenných zkušeností a nezakrní.
Izraelský Weizmannův institut zase posloužil jako vzor pro financování. Nikdo se tam aktivně nevěnuje aplikovanému výzkumu, přesto či možná právě proto tvoří příjem z licencí více než polovinu rozpočtu. I vědci z IST by měli získávat stále více peněz z licencí a patentů.
Na období od roku 2007 do roku 2016 dostal institut od státu 195 milionů eur, na dalších 95 milionů se může těšit v případě, že si stejnou částku obstará jinde. „Peníze získáme z grantů, licencí nebo od sponzorů,“ plánuje Thomas Henzinger. A jak napovídá název místnosti, ve které právě sedíme (Seminar Room MONDI), daří se to. Papírenská firma MONDI podpořila institut podobně jako další společnosti, po nichž se jmenují posluchárny nebo laboratoře. Firmy neočekávají, že vědci budou na oplátku pracovat na výzkumech využitelných přímo v praxi. Podpora vědy je pro ně otázkou prestiže.
Pokračování na straně 31 Líheň nobelistů vyrůstá u Vídně
Dokončení ze strany 29
Rakouské společnosti si navíc uvědomují, že jejich ekonomika může ve světové konkurenci obstát jen s podporou špičkové vědy. Peníze se institutu daří získávat i z grantů. Tři šéfové týmů dostali obří granty od Evropské výzkumné rady, čtvrtá Sylvia Cremerová si ho tam převedla z předchozího pracoviště.
Rozhoduje i školka Při hledání šéfů týmu se do širšího výběru dostaly dva tisíce vědců. Kritéria jsou ale přísná, obstála necelá setina. Kromě možnosti vytvořit vlastní skupinu či touhy zkusit něco nového táhne výzkumníky do Vídně i prostý fakt, že v řadě evropských zemí podobné pracoviště není. „Chtěl jsem se vrátit se ženou ze Států zpátky domů, ale nenašel jsem odpovídající místo,“ říká slovinský fyzik Gašper Tkačik, čerstvá posila IST.
Kromě vědců chce institut přilákat hlavně doktorandy. Vyplývá to už z jeho podstaty - je vlastně jakousi školou pro doktorandy. Zájemci se mohou hlásit pouze jednou ročně, do 15. ledna. V roce 2010 přišla stovka přihlášek a nakonec nastoupilo šest doktorandů.
Největší překážkou při hledání vědců bývá rodina, která se odmítne stěhovat do Vídně. V areálu institutu jsou sice i byty, ale vědci většinou dojíždějí z rakouské metropole. Rozhodování usnadňují i drobnosti jako mateřská školka v institutu.
Mnohé odrazuje, že by se museli naučit alespoň základy němčiny. „Platy jsou srovnatelné s ústavy Maxe Plancka a o něco vyšší než na rakouských univerzitách,“ říká Laurenz Niel, personalista z IST.
Podaří se naplnit celý institut kvalitními badateli? Fakt, že jeho zaměstnanci mají už čtyři prestižní granty, naznačuje, že ano. A možná se časem dočkáme i Nobelových cen. Každopádně rakouský příklad může posloužit jako inspirace pro obří výzkumná centra, která budou v Česku vyrůstat za evropské peníze. V nich mají pracovat celkově dokonce asi dva tisíce vědců.
***
VÝZKUMNÍCI OBSADILI PSYCHIATRICKOU KLINIKU Těsně vedle secesní budovy z roku 1885 vyrostly prosklené laboratoře a přednášková aula. Bývalá psychiatrická léčebna nedaleko Vídně se mění ve špičkové vědecké pracoviště. Nově vznikající Institut vědy a techniky (Institute of Science and Technology Austria) poskytne zázemí asi pěti stovkám badatelů.
Nová aula pro dvě stovky posluchačů se díky svému tvaru pyšní výbornou akustikou. Prosklenou střechou do ní dopadá denní světlo. Kromě nejmodernější techniky v ní nechybí ani klasická černá tabule.
Institut vědy a techniky leží asi 18 kilometrů severozápadně od Vídně v historickém městečku Klosterneuburg, v části označované Maria Gugging
Skleněným mostem se prochází do nově postavené budovy, kde je 4000 m2 laboratoří. V její blízkosti navíc začíná vyrůstat další stavba s laboratořemi. Má být dokončena v roce 2012.
