OSTRAVA Sotva se v minulém týdnu začaly zkušebně odtěžovat ropné laguny ze zkrachovalé ostravské chemičky Ostramo, už se ozývá řada kritiků. Postup odklízení a následného spalování jedné z největších ekologických zátěží v zemi se nelíbí některým ochráncům životního prostředí, stejně jako místním starostům.
K tradičně největším kritikům patří obec Dětmarovice na Karvinsku. Právě do dětmarovické elektrárny má být značná část vytěžených lagun přepravena a na místě spálena. Starosta Dětmarovic Lumír Mžik dlouhodobě kritizuje sdružení Čistá Ostrava, které laguny likviduje. Nepostupuje podle něj zcela správně. „Nikdo neřeší, co se bude dít s vagony plnými paliva, až začne pršet,“ říká jednu ze svých připomínek Mžik. Připouští, že to, co elektrárna vypouští z komínů, lidi v obci až tak moc zajímat nemusí. Obrovské komíny elektrárny mají velký rozptyl. „My jsme pod jakýmsi deštníkem. Na nás to prášit nebude. Zajímají nás spíše ty vagony,“ upřesnil dětmarovický starosta.
Zcela jiné problémy má v souvislosti s lagunami vedení městského obvodu Slezská Ostrava. Do místní čtvrti Heřmanice, do areálu bývalého dolu známého pod předlistopadovým názvem Rudý Říjen, bude obsah lagun dovážen a smícháván s vápnem a uhelným prachem. Tak vznikne palivo, které dostalo technický název TPS NOLO. Jde o zkratku slov Tuhá palivová směs - Nápravná opatření laguny Ostramo.
Letos v květnu představitelé Slezské Ostravy ostře protestovali. Jako kompenzaci požadovali od státu sto milionů korun. Peníze, alespoň ve formě slibu, dostali. „Osobně jsme jednali na ministerstvech průmyslu i životního prostředí. Bylo nám přislíbeno, že město Ostrava dostane sto milionů na kanalizaci. Ta by měla být vybudována právě v Heřmanicích. Na novou kanalizaci čeká tato čtvrť už od roku 1990,“ vysvětluje starosta obvodu Antonín Maštalíř, proč hlasité protesty nakonec ustaly. „Na ministerstvech v Praze nám dali garance, že vše bude v pořádku. Nezbývá než jim věřit a vše důsledně kontrolovat,“ dodává Maštalíř.
Heřmanice se děsí, likvidaci lagun pod svými okny nechtějí
Z převážně hornické čtvrti Heřmanice se během posledních několika let stala vyhledávaná adresa. Vyrůstají zde desítky rodinných domů, staví se sto třicet nových bytů, dalších osmdesát malometrážních chce v Heřmanicích vybudovat i sama obec. A to přímo v budovách někdejšího dolu Rudý Říjen. „Ještě se v Heřmanicích nic neděje a už teď nám volají lidé, že chtějí snížit nájemné,“ popisuje Maštalíř, jak lidé reagují na zprávy o likvidaci lagun v obvodu. Způsob jejich likvidace kritizují i lidé z ekologického sdružení Arnika. „Směs vyrobená z kalů v lagunách by měla být i při spalovaní považována za odpad,“ argumentuje Jindřich Petrlík z Arniky. To by znamenalo, že by TPS NOLO muselo být spalováno při mnohem vyšších teplotách, než když je v podstatě jen obyčejným palivem. Jenže se způsobem likvidace už souhlasila obě v celé věci nejdůležitější ministerstva - průmyslu i životního prostředí. Alena Orlíková ze sdružení Čistá Ostrava upozorňuje, že vše bude převáženo v uzavřených vagonech.
Spalování lagun ovzduší neznečistí, uklidňují odborníci
Obsah lagun nemá být spalován jen v Dětmarovicích. Topná směs namíchaná v Heřmanicích poputuje i do Energetiky Třinec a do různých cementáren v zemi. Zkoušky prováděné loni v létě v dětmarovické elektrárně experty z Vysoké školy báňské prokázaly, že spalovaní lagun se nijak neprojeví na kvalitě ovzduší. „Moravskoslezskému kraji i Ostravsku spalování pomůže a obci Dětmarovice ani místní elektrárně nijak neublíží,“ konstatoval po provedení zkoušek vysokoškolský odborník Bohumír Čech. Sdružení Čistá Ostrava má ropné laguny, které v areálu chemičky vznikaly sto let, zlikvidovat do konce roku 2010. Jde o 200 tisíc tun tekutých a polotekutých ropných odpadů a také o vyčištění zhruba pěti set tisíc tun zeminy a kontaminované vody z dvanáctihektarového území. Stát zaplatí za celou akci tři miliardy korun.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
