Kromě norných stěn, čerpadel a chemikálií mohou dnes odborníci při sanaci ropných havárií využít „předpěstované“ bakterie. Mikroorganismy schopné spořádat ropu se vyskytují v malém množství také v přírodě, aby se ovšem jejich účinek zesílil, vědci je uměle rozmnožují a vysazují na postižené místo. Ropa bakteriím poslouží jako vhodný zdroj uhlíku – během trávení ji rozloží na neškodné sloučeniny. Severské oblasti jsou ovšem pro nasazení bakterií příliš chladné. Nejlépe se jim totiž pracuje v teplotách od 20 do 40 stupňů Celsia.
„Technologie jdou neustále dopředu,“ říká environmentální geolog Jakub Kanta. A upozorňuje, že nevhodná likvidace havárií tankerů je dnes především důsledkem lidských selhání.
