Stát, který ze sporů odchází často jako poražená strana, není totiž schopen dostát soudním verdiktům. Jako příklad může posloužit spor o ztišení pražské magistrály. Město sice na pražské dopravní tepně omezilo rychlost, efekt však není valný. Měření ukázalo, že padesátikilometrová rychlost snížila hluk o tři decibely. Přes den se tak v úseku kolem areálu Brumlovka hluk pohybuje na 75 decibelech, Praha by však měla stáhnout zvuk kolem silnice na 60 decibelů. Podobně zapeklitý rébus nyní řeší Ředitelství silnic a dálnic v Plzni kolem silnice Klatovská.
Novela vládního nařízení z dílny ministerstva zdravotnictví počítá s tím, že by se základní denní limit pro hluk ze silniční dopravy zvedl o pět až deset decibelů. Ve venkovních prostorech by se tak limit posunul z 60 dB na 65 dB ve dne a z 50 dB až na 60 dB v noci.
Zdánlivě jde o drobný posun. Jenže v praxi bude nové nařízení znát. Intenzita hluku se totiž počítá na logaritmické stupnici: nové limity by tak mohly povolit zvýšení hluku na několikanásobnou úroveň.
Snaha odvrátit hlukové spory zmírněním předpisů se ani trochu nelíbí ekologům. „Považujeme to za nepřijatelné a krátkozraké, aby stát namísto skutečného řešení hlukové zátěže zvyšoval limity,“ kritizuje návrh právník Martin Fadrný z Ekologického právního servisu.
Vyšší limity by zlevnily výstavbu silnic Ministerstvo nepopírá, že smyslem novely je skutečně ulevit si od soudních pří. „V návrhu se vracíme k hodnotám, které u nás platily od roku 1977 do roku 2000, limity stanovené v roce 2000 nepřinesly kýžené snížení hlukové zátěže, protože je nebylo možné v mnoha případech dodržet,“ přiznává hlavní hygienik Michael Vít. Hygienici musí nyní přijímat řadu výjimek.
Zvýšení by podle úřadu navíc umožnilo levnější výstavbu silnic i v místech, kde by současnou normu i za použití všech protihlukových opatření nebylo možné splnit.
Většina zemí Evropské unie má přitom hlukové limity stejné, nebo dokonce přísnější, než jsou ty české. Pouze pět států má mírnější pravidla, Kypr s Maltou nemají limity žádné.
