Zkušení zahradníci tvrdí, že rostliny do zahrady bychom si neměli vybírat dříve než za rok poté, co jsme se nastěhovali do nového domu nebo se stali majiteli pozemku.
Důvod je jednoduchý: v každém ročním období nás totiž dokáže zaujmout jiná rostlina. Některá tvarem svých větví v zimě, jiná svými jarními květy, další zajímavými plody nebo podzimní barvou listů. Kdybychom si do zahrady pořídili všechny zajímavé druhy, vzniklo by kolem domu spíše arboretum než upravené okolí.
Ačkoli také na podzim se řada rostlinných druhů předvádí svými květy, je toto roční období neodmyslitelně spjato s vybarvujícím se listím a tvorbou plodů. Ty jsou nejzajímavější u drobnějších dřevin, keřů. Jde o podívanou vskutku velkolepou: široká škála barev od bílé (například svída či pámelník) přes žlutou (hlohyně šarlatová, třezalka), oranžovou (rakytník, hlohyně), červenou (růže, kalina, cesmína), fialovou (krásnoplodka, pámelník) až po černou (ptačí zob, bez černý). Řada z právě dozrávajících plodů se stává potravou pro ptáky.
Jiná skupina může najít své uplatnění v kuchyni. Z bezinek, plodů černého bezu, se vaří sirup. Plody rakytníku, jeřábu či některých druhů růží se mohou stát základem chutné marmelády, červené peckovice dřínu nebo trnky (po prvních mrazících) jsou chutné i za syrova. Hlohyně do živých plotů Kdo často cestuje po dálnici, nemůže v těchto dnech přehlédnout záplavu červené a oranžové barvy na náspech. Většinou jde o vybarvené bobule hlohyně šarlatové (Pyracantha coccinea). V poslední době velmi oblíbeného keře, který se nejčastěji používá pro výsadby do volných i stříhaných živých plotů. Jeho výhodou jsou kromě zdobného podzimního efektu několikacentimetrové výrůstky připomínající trny. Živý plot je tak dokonalou obranou před nezvanými hosty.
Ochranu skýtá také hnízdícím ptákům, bohužel ale zároveň znesnadňuje péči. Keř totiž roste poměrně neuspořádaně a rychle, takže je třeba jej usměrňovat řezem. Z plodů zbavených pecek se dříve vařila marmeláda, jádra se zase využívala jako náhrada kávy. V současné době se ale v kuchyni již nepoužívají. Kaliny Většinou červené plody mají také kaliny (Viburnum). Kalina obecná (Viburnum opulus) navíc vyniká křiklavě červeným vybarvením, které jako by se snažilo potlačit barevný efekt plodů. V tomto směru jde však o přehmat přírody, protože plody všech kalin jsou jedovaté, některé méně, jiné prudce.
Psí víno Pro člověka nekonzumovatelné, mezi ptáky naopak velmi oblíbené jsou plody přísavníku pětilistého (Parthenocissus quinquefolia), známého „psího vína“. To porůstá nejrůznější ploty, zdi i fasády. Má tmavě modré, sametově ojíněné plody, které ptákům velmi chutnají. Krásnoplodka Velmi exoticky působí fialově zbarvené plody krásnoplodky (Callicarpa), které na opadavém keři zůstávají ještě dlouho do zimy. Kromě krásnoplodky Bodinierovy, která bez řezu dorůstá výšky kolem tří metrů, se pěstují také kultivary krásnoplodky japonské. Ty mohou mít plody v různých odstínech fialové, méně často bílé.
Pámelník bílý Bílá a černá. Barvy, které v kombinaci mohou vyniknout. Za barvu dámskou pámelník bílý (Symphoricarpos albus) - tvoří kuličky o průměru do jednoho centimetru. Protože po sešlápnutí výrazně praskají, bývají oblíbenou hračkou dětí.
Zajímavostí je původ bílé barvy. Ta nevzniká přítomností barviva, ale dokonalým odrazem světla na houbovité pletivo. Ušlechtilé křížence už barviva obsahují, takže jejich plody mohou být červené, růžové či fialové. V našich zahradnictvích však dosud příliš zastoupeny nejsou.
Ptačí zob A barva pánská, tedy černá. Známý ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare), poloopadavý až stále zelený listnatý keř využívaný nejčastěji pro tvarované živé ploty.
Kdo by se rozhodl pro výsadbu volného živého plotu, v němž se vhodně kombinují nejrůznější dřeviny, může do sousedství ptačího zobu vysadit už výše zmíněnou hlohyni. Oběma keřům prý vzájemná symbióza prospívá a ptáci to nebudou mít daleko.
