Listopadovou revoluci z roku 1989 hodnotilo ve výzkumu jednoznačně kladně 34 % respondentů, spíše kladně se o ní vyjádřilo 32 % účastníků. Jednoznačně záporný či spíše záporný názor dohromady vyslovilo celkem 12 %odpovídajících. Listopad 1989 tak v odpovědích předčil vznik samostatné České republiky (18 % jednoznačně kladných odpovědí, 32 % spíše kladných), vstup do NATO (19, 30), vznik a činnost Charty 77 (17, 30) či vstup do Evropské unie (19, 26).
Sametovou revoluci hodnotí kladně mladší generace a vysokoškolsky vzdělaní lidé, vyplývá z průzkumu |
Nejúspěšnější období první republiky hodnotilo kladně téměř 70 %respondentů (33, 35). Naopak nejhůře v žebříčku událostí a období posledních 100 let skončilo období protektorátu, které ohodnotilo jednoznačně negativně 61 % odpovídajících a dalších 17 % spíše negativně. Únor 1948 hodnotily téměř dvě třetiny respondentů záporně, příznivě ho označila desetina respondentů.
Ve srovnání s rokem 2014 se výrazně zlepšilo hodnocení vstupu do EU, u kterého stoupl podíl kladných odpovědí o deset procentních bodů, v případě negativních pak klesl o sedm, uvedlo centrum. „Z hlediska věku se v případě hodnocení listopadu 1989 spolu se zvyšujícím se věkem snižuje podíl nerozhodných odpovědí a narůstá podíl záporného hodnocení,“ uvádí zpráva. Příznivěji listopad 1989 hodnotí lidé, kteří se politicky zařazují k pravému středu nebo k pravici, hlavně voliči Pirátů či ODS, naopak kritičtější jsou voliči KSČM a rozhodní nevoliči.
Hybnou silou listopadových událostí roku 1989 byli studenti.
Téměř polovina respondentů výzkumu uvedla, že současné poměry jsou lepší než ty, které panovaly před rokem 1989. Pozitivní hodnocení překonalo své maximum z roku 2009. Bezmála třetina lidí hodnotí poměry jako podobné, předlistopadové poměry považuje za příznivější 12 procent respondentů. Oproti roku 2016 se podíl kladně hodnotících zvýšil o 11 procentních bodů, v porovnání s rokem 2011 pak o 16 bodů.
Poměry před rokem 1989 považují za lepší respondenti z Ústeckého a Moravskoslezského kraje a lidé z malých měst do 5000 obyvatel. Naopak nynější preferují častěji Pražané a obyvatelé Královéhradeckého kraje. V Karlovarském a Libereckém kraji se pak ve zvýšené míře objevovalo neutrální hodnocení.
Sametovou revoluci hodnotí Češi lépe než Slováci
Na Slovensku podle zveřejněných výsledků výzkumu je větší náklonnost k předchozímu režimu, což podle jednoho z autorů výzkumu Roberta Klobuckého může vyplynout z modernizace Slovenska během druhé poloviny 20. století. Únor 1948 hodnotí v Česku jako pozitivní věc deset procent obyvatel, na Slovensku 35 %. Poměry jsou nyní horší než před rokem 1989 v očích 12 % Čechů a 21 procent Slováků.
Do budoucnosti jsou Slováci větší optimisté než Češi, a to i v pohledu na vývoj ekonomiky, shrnula na tiské konferenci v Praze další výsledky socioložka Paulína Tabery.
Na dotaz, zda změna režimu v roce 1989 stála za to, odpovídají Češi pozitivněji než obyvatelé Slovenska (73 % k 59 %). Tehdejší systém vnímá negativně 55 % oslovených v Česku, na Slovensku 33 procent. Naopak lépe hodnotí Češi stávající režim. Pohled na ekonomický systém v někdejším Československu kopíruje odpovědi na předchozí otázky, Češi ho hodnotí negativněji než Slováci.
