Nedávno jste v rozhovoru pro MfD řekl, že politika přitahuje psychopaty a sociopaty. Premiér Mirek Topolánek je poslední dobou dost podrážděný, chová se arogantně, nepůsobí zkrátka zrovna jako ten, kdo se umí ovládat. Nesedí trochu na něj ta vaše diagnóza poruchy chování?
Porucha chování znamená, že ten člověk své chování v podstatě nedokáže ovládat. Jakmile diagnostikujete poruchu, člověka tím do velké míry zbavujete viny a odpovědnosti za toto chování. Nejsem tedy přítelem toho pokaždé, když se objeví nějaké závadové chování, okamžitě přispěchat s nějakou diagnózou. Osobně si nemyslím, že by Topolánek byl psychicky narušený, a proto se chová jako hulvát. V jisté době, těsně po těch patových volbách, se odehrávaly velké debaty, jak vnitrostranické, tak mezi dalšími stranami. Do této doby se Topolánek choval vcelku korektně. Pak ale zřejmě dospěl k tomu, že tato taktika, tedy korektní chování, se nevyplácí. Možná mu to i poradili jeho mediální poradci. Začal tedy hrát roli takového uvolněného světáka, kterou hraje do dneška. Je to takové vabank chování. Je mu jedno, co si o něm lidé myslí.
Takže je v podstatě rezignovaný?
Ano. Je to jednak rezignace a jednak doporučení těch mediálních poradců, kteří mu tuto taktiku buď rovnou doporučili, anebo alespoň schvalují. On je přitom člověk, který je schopen korektního chování. Jen si myslí, že se mu to nevyplatí.
| Celý rozhovor si přečtěte v úterním vydání deníku |
