Policisté vyšetřovali Dalíka, bývalého poradce někdejšího premiéra Mirka Topolánka (ODS), na základě svědectví bývalého zaměstnance firmy Steyr Stephana Szücse. Ten v březnu 2011 uvedl, že lobbista požadoval 18 milionů eur (půl miliardy korun) za pokračování v nákupu pandurů. Podle spisu si o úplatek řekl na neformální schůzce v listopadu 2007 v pražské restauraci U Malířů. Předstíral údajně blízký vztah k představitelům české vlády a to, že může ovlivnit jejich rozhodování, ačkoliv podle žalobce nemohl. Zároveň prý předstíral, že má vliv na zakázku.
Podle předsedkyně trestního senátu Veroniky Čeplové byl zásadním důkazem e-mail, který rakouská policie zajistila ve firmě Steyr. Podle tohoto dokumentu zájem o schůzku U Malířů měla česká strana, byly v něm také informace o tom, kdo se schůzky zúčastní. „Dále jednoznačně z e-mailu vyplývá, proč je schůzka svolávána. Říká se tam, navrhuji, abychom si vyslechli jejich návrhy,“ citovala Čeplová z dopisu zbrojařů. Dokument podle soudkyně podpořily také výpovědi svědků - zahraničních zbrojařů, kteří byli přímými účastníky schůzky.
Dalík jednal na příkaz
Podle soudu z důkazů vyplynulo, že žádost o úplatek vyslovena byla a nešlo o výmysl, a že Dalík žádal o úplatek na příkaz někoho jiného. O koho šlo soud neuvedl, i když je prý okruh podezřelých velmi úzký. „Musel vědět, že pokud to praskne, tak to enormně poškodí reputaci České republiky,“ podotkla Čeplová při zdůvodnění rozsudku.
Dokument podle soudkyně podpořily také výpovědi dalších svědků - třeba zahraničních zbrojařů, kteří byli přímými účastníky schůzky. „K tomu jednání tak, jak popisují očití svědci, skutečně v restauraci U Malířů došlo,“ uvedla soudkyně. Podle soudu z důkazů vyplynulo, že žádost o úplatek vyslovena byla a nešlo o výmysl a že Dalík žádal o úplatek na příkaz někoho jiného. „Musel jednat na žádost někoho jiného. Ten okruh těch osob, které přicházejí v úvahu, je poměrně úzký, ovšem nemůžeme s jistotou tu osobu jmenovat,“ podotkla Čeplová.
Přečtěte si, jak o Marku Dalíkovi mluvil Vlastimil Tlustý |
Soudkyně se také několikrát dotkla částky, která údajně měla sloužit jako úplatek. Označovala ji třeba za enormní nebo ohromnou. „Musel vědět, že pokud to praskne, tak to enormně poškodí pověst České republiky,“ podotkla Čeplová při zdůvodnění rozsudku.
Soudkyně také odmítla, že by Dalík za zakázku lobboval, což není trestný čin. „Pokud by mělo jít o lobbing ze strany pana obžalovaného, tak je nutné si položit otázku, proč to pan obžalovaný nikdy nepřiznal,“ uvedla soudkyně.
Státní zástupce: lobbista Dalík by měl jít za Pandury na sedm let do vězení |
Státní zástupce Dalíka vinil z pokusu o podvod. Soud v úterý právní kvalifikaci změnil na pomoc k trestnému činu přijetí úplatku. „Rozhodně nemohl předstírat a uvádět v omyl v tom, v jakých je osobních vztazích s premiérem Topolánkem,“ řekla Čeplová. Doplnila, že změna právní kvalifikace podle starého trestního zákona byla pro Dalíka výhodnější, protože mu jinak hrozil o dva roky vyšší trest.
Státní zástupce Jan Kořán si nechal lhůtu pro případné odvolání, chce počkat na písemné vyhotovení rozsudku. „Beru rozsudek takový, jaký je,“ řekl novinářům. Žalobce pro Dalíka navrhoval sedm let vězení a peněžitý trest téměř 22 milionů korun.
Advokátovi Tomášovi Sokolovi se nelíbilo, že byl Dalík uznán vinným, aniž by se zjistilo, pro koho úplatek žádal. „Pro mě je to kritická záležitost,“ řekl Sokol, který v závěrečné řeči požadoval zproštění obžaloby. Podle Kořána je však zřejmé, že další důkazy v kauze nejspíš opatřeny nebudou.
Nákup pandurů v celkové hodnotě 20,8 miliardy korun schválila v roce 2006 vláda Jiřího Paroubka (tehdy ČSSD). Koncem roku 2007 Topolánkův kabinet od zakázky ustoupil kvůli porušení smluvních podmínek ze strany dodavatele - firmy Steyr. O půl roku později ale rozhodl o nové zakázce, v jejímž rámci Česko koupilo 107 transportérů za 14,4 miliardy korun.
Nákup pandurů provázely spory i podezření z korupce
|
