Stovky lidí v minulém týdnu přilákalo nově upravené kuriózní Muzeum čehokoliv v Londýně. Sbírku shromáždil výtvarník Peter Blake.
LONDÝN/PRAHA Dvoupatrová budova Muzea čehokoliv (Museum of Everything) v centru Londýna vypadá na první pohled obyčejně. Jenže když vstoupíte dovnitř, je to jako vejít do obrovského kabinetu kuriozit.
Vystaveno je zde například fantaskních třináct obrazových knih o létajících strojích, které na přelomu 19. a 20. století nakreslil americký řezník Charles Albert. Návštěvníci mohou zhlédnout i črty švýcarské guvernantky Aloise Corbazové, která v první polovině minulého století žila představou, že má milostný poměr s císařem, a své erotické sny zobrazovala v kresbách. Tyto i další předměty shromáždil britský výtvarník a sběratel sir Peter Blake (78), v Muzeu čehokoliv jsou tak k vidění asi dvě stovky předmětů od devadesáti často bizarních umělců z celého světa.
Originální exponáty přilákaly v minulém týdnu stovky návštěvníků veletrhu současného umění Frieze Art Fair. O nově upravené expozici informují významné magazíny o umění i světové deníky. Sbírka zajímá také významné současné umělce.
Mezi její obdivovatele patří například výtvarník Damien Hirst či zpěvák Nick Cave. Blakea tvůrci kuriózních předmětů fascinují. Jejich díla nepovažuje za obyčejná. Pro někoho jsou to možná blázni, pro Blakea naopak umělci, které je třeba vnímat v jejich originálním vyjádření.
Tři čeští umělci Za zmínku stojí, že Blake do své rozsáhlé sbírky zařadil také tři české umělce. Miroslava Tichého, svérázného fotografa z Kyjova, který si své přístroje vyrábí na koleně doma v ateliéru. Annu Zemánkovou, jejíž vnitřní svět zobrazený v detailních kresbách udivuje galeristy po celém světě.
Třetím českým umělcem je Luboš Plný, který vytváří jakési velkoformátové deníky souvisící s jeho tělem: od nalepených žmolků z pupíku až po nyní vystavené otisky na polštářcích po odběru krve. V rodině Blakea sběratelství téměř nešlo uniknout. Jeho babička byla nadšenou sběratelkou nábytku. Kromě toho měla na zahradě sbírku kočovných cikánských vozů, Blakeův otec byl skromnější - sbíral „jen“ modely vláčků. Mladý Peter byl zvyklý po škole chodit do vetešnictví a antikvariátů.
„Jednou jsem objevil ve staré veteši portrét Marie Stuartovny, která pro mě vždycky byla historickým outsiderem. A tím to všechno začalo, chtěl jsem zmapovat práce lidí, kteří stojí mimo běžný svět, jsou to prostě outsideři,“ vysvětluje Blake v rozhovoru pro server Time Out.
Blake svoji sbírku původně ani nechtěl představit veřejnosti. Nakonec se však nechal přemluvit kurátorem Jamesem Brettem a společně založili Muzeum čehokoliv, které zahájilo provoz v roce 2009.
Tato nová umělecká instituce se stala rájem pro obdivovatele tzv. art brut, které ukazuje originální exponáty. Rozhodně nejde jen o práce duševně nemocných. Art brut nabízí pohled na výtvarné projevy, které se nenechají spoutat žádnou běžnou definicí. Jednou z hlavních Blakeových inspirací byl Walter Potter, který na konci 19. století založil Viktoriánské muzeum kuriozit. Potter pracoval jako výrobce vycpaných zvířat.
Vnukl jim však novou „funkci“, oblékal zvířátka do lidských oblečků a instaloval je do nejrůznějších situací, které simulovaly svět lidí. Část Potterovy sbírky vycpaných zvířátek je nyní k vidění právě v Muzeu čehokoliv.
