V trojúhelníku mezi obcemi Studeňany, Úlibice a Radim tornádo vyfotil a snímek redakci iDNES.cz poskytl Pavel Berný, který ho zveřejnil na sociálních sítích na účtu Lovci bouřek.
Meteorologové následně výskyt tornáda potvrdili. Lokální podmínky pro vznik byly příhodné: vysoká vlhkost v mezní vrstvě atmosféry do dvou kilometrů, mírná instabilita a také výraznější proudění v hladině do 1,5 km.
„Připomínáme, že takto slabá tornáda jsou běžná a vyskytují se u nás pravidelně každý rok. Co do intenzity ho ale nemůžeme vůbec srovnávat s ničivým tornádem z roku 2021,“ uvedli meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
V Česku je zdokumentováno přibližně jedno až pět tornád ročně. Ve většině případů jde o slabé jevy, které lidé zachytí na mobilní telefon nebo fotoaparát.
„Všeobecně ustálený mýtus, že se tornádo spouští z oblaku a následně dotkne země, není pravdivý. Mechanismus vzniku je totiž jiný,“ popsali odborníci z ČHMÚ. Před zviditelněním nálevky tornáda (vlivem poklesu tlaku) se musí již při zemi nacházet vorticita (vír), která je jen určitými mechanismy postupně zesílena (podobně jako když krasobruslař/ka připaží). Tornádo se tak paradoxně tvoří spíše opačně, od země.
Tornáda se klasifikují takzvanou Fujitovou stupnicí od F0 do F5 na základě způsobených škod. Nejničivějším zaznamenaným tornádem bylo tornádo na jižní Moravě v roce 2021, které dosáhlo síly F4 (rychlost větru přes 300 km/h). Většina tornád v ČR je slabší (F0–F2), tornáda F3+ jsou vzácná.
Silnou bouřku zaznamenali Lovci bouřek také 20 kilometrů severovýchodně od hranice Nymburska. „Lepší strukturu získala až dále východním směrem,“ uvedli k fotkám formující se bouřky. Výjimečně se mohou bouřky podle ČHMÚ objevit i během pondělí.
