O Hrstkově skonu po těžké nemoci informovala fotbalová Zbrojovka Brno, kterou vlastnil v letech 1992 až 2000.
Hrstku sice nejvíc proslavil fotbal, ale sám hrával hokej. V obraně dnešní Komety, která se tehdy jmenovala Zetor, patřil od konce 60. do začátku 80. let minulého století mezi stálice. V lize měl na kontě 451 ligových utkání, několik let ji i trénoval.
POSLEDNÍ ROZHOVOR Lubomíra Hrstky: Chtěl jsem, aby Češi žili jako ve světě, ohlížel se tvůrce brněnského impéria |
V roce 1992 se však ujal fotbalové Zbrojovky. „Přišel za mnou dobrý kamarád Karel Kroupa, který v klubu působil, jestli bych mu s fotbalem nepomohl. Tak jsem na to kývl. Měl jsem hodně zkušeností, věděl jsem, že sport je můj život a že mu rozumím,“ vzpomínal Hrstka před třemi lety ve vzácném rozhovoru pro iDNES.cz.
Fotbalový klub se přejmenoval na Boby, což byla Hrstkova přezdívka. A zažil éru, kdy si zahrál evropské poháry a strhl celou jižní Moravu. Tehdejším diváckým návštěvám za Lužánkami se v Česku dodnes nikdo nepřiblížil, mezi nimi svítí rekord 44 120 diváků z října 1996.
Hned vedle stadionu Hrstka postavil Bobycentrum, které se po otevření v roce 1993 stalo jeho životním dílem i prokletím. Dluhy z výstavby megalomanského centra s hotelem, hernami, velkým sálem pro koncerty, restauracemi či garážemi totiž položily Hrstkovy firmy a jejich šéfa dostaly do vězení. Fotbalový klub pak skončil v konkurzu.
„Měl jsem projetý celý svět a chtěl jsem vytvořit takové podmínky, aby i český člověk žil život, jaký se žil ve světě. Řekl bych, že se to dařilo,“ řekl Hrstka na adresu Bobycentra.
Litoval, že o něj kvůli nesplaceným závazkům přišel, považoval to za křivdu. „Je to srdcová záležitost a vyvolává to ve mně hrdost mísící se s lítostí. Já tam ani nechodím. Myslím si, že jsem o to přišel nezaslouženě,“ vyznal se.
Za mřížemi strávil Hrstka polovinu z tříletého trestu. Dlouho pak žil v ústraní, trénoval hokejovou mládež a v tichosti navštěvoval zápasy Komety.
