Začneme pozpátku podle abecedního pořadí: Vladimír 518 je raper, člen hiphopové skupiny PSH, ale i výtvarník, tvůrce komiksů a znalec architektury. Vystudovaný filmař a animátor Ondřej Anděra vystupuje se skupinou www a složil hudbu k filmům jako Auto*Mat nebo Pouta. David Vrbík působí jako hudební skladatel a prostředník mezi novými technologiemi a uměleckým výrazem. Spolupracuje s tanečním souborem TOW a je vynálezcem laserové struny, hudebního nástroje ovládaného pohybem. Nevím, jak se dnešní představení této party v Rudolfinu povede, ale vím, že ho chci vidět.
Podobně asi uvažuje většina z těch, kteří navštívili předchozí projekty Spamu, především laserovo-hudební představení Karel Gott Prager. Propojení zvuku, obrazu a architektury bylo osobitou poctou architektovi Karlu Pragerovi. Hrála se v budově bývalého Federálního shromáždění a na Nové scéně Národního divadla, tedy v prostorech, kterým jejich podobu vtiskl právě Prager. Spam pracuje s živým propojením obrazu a zvuku. Tedy projekce, abstraktní laserové kresby, obkreslující každý architektonický detail interiéru, a k tomu všemu ambientněhluková elektronická hudba. Přes všechny tyto charakteristiky i titulek článku nejsou Spam žádní obrazoborci. To, co dělají, navazuje na tradici dnes již klasickou. Koncert v prostředí Sukovy síně to ostatně naznačuje, i když jde o milý signál změn v tradiční, ne-li přímo konzervativní dramaturgii této koncertní síně. O syntézu hudby a světelných obrazů se mezi jinými již na počátku 20. století pokoušel třeba Alexandr Nikolajevič Skrjabin. Kdyby měl v roce 1912 k dispozici diaprojektory, lasery a MIDI protokol, asi by je použil. Dnes lze díky digitálním technologiím obraz a zvuk propojit jako nikdy předtím. Jak říká Ondřej Anděra: „Digitální technologie mi umožnily fungovat naprosto samostatně. Můžu se pohybovat ve světě vzruchu, abstrakce, vážné hudby. Dotykové a světelné nástroje jsou moje osobní fascinace. Baví mě, co plive dnešní doba, to, že si člověk může vymyslet vlastní techniku hraní i myšlení.“
Sukova síň je pro podobný druh experimentů jako stvořená. Má nejen, jak by se dalo předpokládat, dobrou akustiku, ale navíc horní část hlediště obkružují bílé stěny, které už při klasických koncertech připomínají promítací plochy. A skrytá spojení lze hledat všude. Když Rudolfinum procházelo totální rekonstrukcí, jejím architektem nebyl nikdo jiný než Karel Prager. Představení Another Brick přinese ukázky z materiálu předchozích představení Spamu a nový, dosud neprovedený materiál.
Vstupenky se prodávají pouze na místě, vstupné je klouzavé, od 120 Kč. Každý návštěvník navíc získá placku s motivem akce a se vstupenkou můžete navíc do 1. května 2011 navštívit výstavu Mutující médium v Galerii Rudolfinum za sníženou cenu 70 Kč. Pokud se nemůžete do Rudolfina dostavit, živě bude koncert k vidění na rádiu Wave (http://www. wave/koncert).
Spam, Another Brick, Rudolfinum, 26. 2.
Kdyby měl na začátku 20. století Alexandr Nikolajevič Skrjabin k dispozici diaprojektory, lasery a MIDI protokol, asi by tyto věci ke své syntéze hudby a světelných obrazů taky použil
