16. května 2019 12:05 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Lustigovu cenu má poprvé generál. Odmítal unáhlené stažení českých vojáků z Afghánistánu

Karel Řehka | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Karel Řehka | foto:  Petr Topič, MAFRA

PRAHA Ocenění připomínající odkaz slavného spisovatele získal Karel Řehka, odpůrce unáhleného stažení českých vojáků z Afghánistánu.

Vojáci jsou mlčenliví lidé. Přestože se často pohybují v nejtěsnější blízkosti politiků, takřka nikdy nekomentují jejich počínání. Generál Karel Řehka, čerstvý laureát Ceny Arnošta Lustiga, toto pravidlo porušil; loni na podzim veřejně sepsul výrok bývalého ministra zahraničí a poslance ČSSD Lubomíra Zaorálka.

Politik tehdy vstoupil do rozjitřené atmosféry po útoku na armádní hlídku v Afghánistánu sdělením, že Česká republika by raději měla stáhnout z horké afghánské půdy své jednotky.

Brigádní generál Karel Řehka (44)

■ Vystudoval tuzemské vojenské školy a absolvoval roční důstojnický kurz na Královské vojenské akademii v Sandhurstu ve Velké Británii a kurz Ranger ve Spojených státech.

■ Velel průzkumnému odřadu v Kosovu a také skupině leteckých návodčích u základny letectva v Náměšti nad Oslavou. V roce 2004 se jako člen kontingentu speciálních sil zúčastnil operace Trvalá svoboda v Afghánistánu. Po návratu do Česka působil na Ředitelství speciálních sil, poté jako velitel 601. skupiny speciálních sil v Prostějově. Nyní je zástupcem velitele Mnohonárodní divize severovýchod v polském Elblagu.

■ Je autorem knihy Informační válka, v níž popisuje sofistikované údery vedené za pomoci falešných zpráv.

„Mluvčí Talibanu by to neřekl lépe než pan Zaorálek. Stydím se, stydím se, stydím se. Uráží mě to jako vojáka a uráží mě to jako občana České republiky,“ neudržel se tehdy Řehka a své rozhořčení umístil na sociální síť. Mínil tím, že všichni spojenci musejí projevit sílu a odhodlání zvláště ve chvíli, kdy utrpěli ránu od nepřítele. Aby teroristé věděli, že jejich zastrašování nefunguje. Příspěvek pověsil na svůj soukromý účet, záhy se začal lavinově šířit a sdílet. Řehka už k němu nechtěl víc dodávat – cítil, že by jako vysoký armádní důstojník neměl.

Generál pak čelil kritice, prošel si i neveřejným armádním kázeňským řízením. Většinové hledisko však bylo jasné, souznící. Diskuse se vedla o tom, zda voják má také občanské právo vyjádřit svůj názor. Upoutal právě konflikt dvou rolí uvnitř jedné osoby – vojáka, který má mlčet a bojovat, a občana, jenž se nebojí promluvit, když cítí, že by měl. ,,Rozhodl jsem se udělat to, co jsem myslel, že je správné. Nechci se k tomu vracet. Chápu, že je to zajímavé. Zasloužilo si to ale víc pozornosti než mělo,“ řekl LN generál. I tato část jeho života zapadá do příběhu, do nějž nyní přichází uznání v podobě Ceny Arnošta Lustiga.

Cenu založila v roce 2011 Česko-izraelská smíšená obchodní komora a uděluje se každoročně osobnostem, které se obdobným způsobem jako spisovatel Arnošt Lustig příkladně zasloužily ,,o udržení a rozvoj celospolečenských hodnot, jakými jsou zejména odvaha a statečnost, lidskost a spravedlnost“. V minulosti ji dostali například biskup Václav Malý, hlasatelka Kamila Moučková, spisovatel Jiří Stránský či psycholožka a jedna z prvních signatářek Charty 77 Dana Němcová.

Letos poprvé byl oceněn vysoký armádní funkcionář. Zástupci komory se rozhodli udělit cenu osobnosti z řad mladší generace, jež symbolizuje zmíněné hodnoty a je zároveň spojena s armádou, jejíž úloha bývá ve společnosti někdy opomíjena. Důvodem pro výběr generála je, ,,že splňuje naše hlavní kritéria, jimiž jsou odvaha, statečnost, lidskost a spravedlnost. Chtěli jsme vyslat signál naší mladé generaci, že mezi námi žijí nejen hrdinové, kteří projevovali tyto vlastnosti během druhé světové války, eventuálně odporu proti předchozímu režimu,“ uvedl předseda výboru, profesor Jan Pirk na dotaz agentury ČTK, proč vybrali právě generála.

Karel Řehka

Karel Řehka

Pozoruhodná je Řehkova skromnost: i v úterý při diskusi před čtvrtečním slavnostním ceremoniálem to vypadalo, že se pokouší přesvědčit publikum v sále Staroměstské radnice v Praze, že si cenu nezaslouží: ,,Nepovažuji se za nijak výjimečného. Jsem občan jako každý jiný, který dělá svou práci. Kolem nás je spousta statečných osobností, které neznáme. Například někdo, kdo se každý den stará o postižené dítě. Lidé dělají věci, které já bych nikdy nedokázal. Spousta z nich svádí bitvu každý den, desítky let. A nikdo dopředu neví, jestli vyhraje.“ Nakonec s oceněním souhlasil s komentářem: ,,Přijímám to jako ocenění pro celou generaci našich vojáků, která si uvědomuje, že svoboda a blahobyt nejsou samozřejmostí.“