Poslanci sami přiznávají, že hovořili o tom, zda by neměl poslanecké odposlechy povolovat nikdo jiný než místně příslušný soud, jako je tomu u ostatních občanů.
Deník Insider označil za autora myšlenky Jenýma Tejce. "Nechci práskat, ale přišel s tím Tejc," cituje Insider jeden ze zákonodárců, kteří tento nápad v kuloárech zaslechli. "Ale popravdě: diskutovalo to snad jen pět, maximálně sedm lidí. Nic z toho nebude," dodává zdroj.
Server Lidovky.cz se Jeronýma Tejce na odposlechy a poslaneckou debatu zeptal.
Podal jste návrh na úpravu zákona a změnu v povolování odposlouchávání poslanců?
Žádný takový návrh jsem ani nepodal, ani nepodám. Koneckonců druhé čtení zákona, kdy mohly být podány pozměňovací návrhy bylo minulý týden ve čtvrtek a ta informace se objevila až včera. Takže pokud se z toho teď někdo snaží udělat kauzu nebo senzaci, tak vyvolává umělé téma, které není. Byla to debata čistě akademická.
A o čem jste tedy s poslanci na téma změny pravidel odposlechů mluvili?
Je pravda, že když se projednával zákon o elektronických komunikací, zrovna v tu dobu běžela kauza Davida Ratha a objevily se i názory, že odposlouchávání poslance je protiústavní. Myslím si, že by si zákon zasloužil výslovné znění, aby přímo říkal, že odposlouchávat poslance je možné. Pokud by proti takovému návrhu byly námitky, například po vzoru Německa, kde se vylučuje odposlech poslanců v souvislosti s výkonem mandátu, tak by dle mého názoru jediným řešením bylo, nikoliv zákaz, ale například změna místa, kde se odposlechy povolují. Žádná debata se ale z mé strany na to téma nevede. Byla to debata v reakci na tvrzení, že poslanci nemohou být odposlouchávání. Já naopak říkám, že odposloucháváni být mají a je jenom otázka stanovení pravidel.
V diskusi jste uvažovali, že by se mohla vytvořit jasná pravidla. Kritici argumentují tím, že kdyby se rozhodování o odposleších centralizovalo a rozhodovalo by o něm například vrchní státním zastupitelství, vznikla by hrozba větší kontroly ze strany politiků.
To je dezinterpretace a dezinformace. Já jsem nikdy o žádném vrchním státním zastupitelství nemluvil. V této věci vidím jen otázku odpovědnosti. Pokud budeme vycházet z obdobných případů, tak například veškerá povolení pro všechny zpravodajské služby schvaluje senát vrchního soudu, právě proto, aby se zamezilo únikům. Centralizované rozhodování je dvojsečné, povoluje sice jeden orgán, ale když povolují soudy v místě bydliště daného poslance, mohou tam být místní vazby a poslanec si na místní úrovni může naopak mnohem snáze budovat osobní vliv. Ta debata může probíhat, ale já jí nevedu a především žádný návrh jsem nepodal.
Nápad centralizace se nesetkal s podporou? Proč se nedostal dál?
Protože to byla akademická debata nad tím, jestli má smysl výslovně upravovat, že je možné poslance odposlouchávat. Zvítězil názor, že se s tím vypořádá ústavní soud, což se nepochybně stane.
