Zamítavé stanovisko k procesu EIA vydalo před necelými dvěma týdny české ministerstvo životního prostředí, proti plánu na rozšíření vznikla v Libereckém kraji petice.
Organizace uvedla, že nyní bude mít možnost dostávat všechna rozhodnutí polských úřadů. Může také dodávat doplňující podklady a znalecké posudky, které se pak budou muset brát v úvahu při konečném rozhodnutí. Získává navíc právo podávat odvolání a žalovat rozhodnutí vyšší instance.
„Jako Greenpeace Česká republika chceme využít všechny možnosti zastavit uhelný důl Turów, který má velký negativní vliv na své okolí i na světové klima. Jako účastník přeshraničního procesu EIA jsme měli jen omezený přístup do celého řízení, proto se budeme účastnit procesu v Polsku,“ uvedla koordinátorka uhelné kampaně Greenpeace Nikol Krejčová. Polské úřady by podle Greenpeace měly rozhodnout v březnu 2020.
  |
„Jsme rádi, že můžeme podpořit snahu místních občanů, obcí i Libereckého kraje, kdykoli je to možné. A proto také spoluorganizujeme petici k Evropskému parlamentu, která zajistí problematice ztráty vody na Liberecku pozornost evropských institucí,“ dodala.
Greenpeace v Gdaňsku zablokovala vykládku uhlí. Vše se nedá změnit ze dne na den, říká polský premiér |
Petici připravil Liberecký kraj ve spolupráci s městy a obcemi v česko-polském příhraničí v obavě z dopadů plánovaného rozšíření polského dolu Turów. Obyvatelé z příhraničí se obávají nejen ztráty pitné vody, ale také zvýšené hlučnosti a prašnosti.
Polský hnědouhelný důl Turów zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu a skupina PGE, která důl i elektrárnu vlastní, tam chce těžit do roku 2044. Důl by se měl rozšířit na 30 kilometrů čtverečních, Poláci plánují těžit až do hloubky 330 metrů pod úrovní okolního terénu. Důl se má rozšířit o 14,6 hektaru podél silnice z Žitavy do Bogatyně. V Česku jsou nejblíže obce Uhelná, Václavice, Oldřichov na Hranicích a Hrádek nad Nisou.
Ministerstvo životního prostředí odeslalo 15. listopadu zamítavé stanovisko k procesu EIA. V případě, že by se polská strana rozhodla i přesto těžbu rozšířit, Česko požaduje například finanční kompenzace případných škod a opatření ke zmírnění dopadů těžby. Zástupci samospráv u hranic se ale obávají toho, že Poláci nebudou při povolování těžby brát zřetel na připomínky české strany podobně jako polská Bogatyně. V květnu nečekala na vyjádření české strany a rozhodla o změně územního plánu, kterým rozšíření dolu umožnila.
