Jak na vás působila tisková konference Petra Macinky? Zvládl dobře obhájit svůj postoj?
Macinka se pokusil situaci rámovat tak, že on není agresorem, ale obětí neseriózního postupu Hradu. Podařilo se mu vnést do příběhu pochybnost o etice zveřejňování SMS zpráv. Pro své skalní příznivce tím vytvořil narativ, že prezident hraje fér hru jen navenek. Nedokázal však věrohodně vysvětlit ty nejagresivnější pasáže, například výroky o „spalování mostů“ nebo „brutální boj“. Jeho obhajoba, že jde o neformální styl, v kontrastu s vysokou politikou působí spíše jako přiznání ztráty kontroly.
Andrej Babiš v tomto případě zareagoval jako učebnicový politický pragmatik a zkušený vyjednavač.
Považujete takovýto druh komunikace, kdy jsou SMS zprávy zprostředkované přes poradce, a následně adresované prezidentovi, za adekvátní?
V krizové komunikaci rozlišujeme mezi formálním kanálem a zákulisním vyjednáváním. Využívání poradců, zde Petra Koláře, je v politice standardní, ale Macinkova chyba spočívala v obsahu a tónu. SMS zprávy nemají být nástrojem ultimát. Pokud přes poradce pošlete text, který obsahuje slova jako „vydírat“ a „brutální“, musíte počítat s tím, že se z toho stává oficiální důkaz. Tento druh komunikace byl v tomto případě zcela neadekvátní a amatérský.
Je dlouhodobý postoj Motoristů ve věci jmenování Filipa Turka ministrem dobře vykomunikovaný?
Postoj Motoristů je sice konzistentní, ale špatně vykomunikovaný směrem k širší veřejnosti. Působí to jako „všechno, nebo nic“. Pokud spojíte jmenování ministra s hrozbami hlavě státu, děláte z Filipa Turka rukojmí vlastního agresivního stylu. Místo aby vyzdvihovali Turkovy kompetence pro resort životního prostředí, vytvořili kolem něj auru konfliktu a nátlaku, což mu u prezidenta, který si zakládá na důstojnosti, spíše uškodilo.
Co říkáte na přístup Petra Pavla, nechybí mu určitá diplomatičnost? Myslíte, že nyní jedná pod vlivem silných emocí?
Zde vidíme strategii radikální transparentnosti. Nemyslím si, že Pavel jedná pod vlivem emocí. Naopak, jako bývalý voják zvolil preventivní úder. Možná je to nediplomatické, ale v krizové komunikaci se tomu říká „přerušení vzorce“. Pavel tím vyslal jasný signál, že s ním se takto nejedná. Je to sice riskantní krok, který může zablokovat další jednání, ale z hlediska ochrany autority úřadu je to velmi silné.
A co premiér Andrej Babiš, zastal vhodný postoj?
Andrej Babiš v tomto případě zareagoval jako učebnicový politický pragmatik a zkušený vyjednavač. Z pohledu krizové komunikace a politické strategie udělal přesně to, co mu v danou chvíli přinese největší politický kapitál. Zatímco se prezident a ministr veřejně osočují, Babiš se postavil do role mediátora. Pro voliče to vypadá konstruktivně. Je to kontrast k „agresivnímu“ Macinkovi a „žalujícímu“ Pavlovi.
O co Babišovi přesně jde, když zvolil tuto komunikační strategii?
Tím, že se spor přenáší za zavřené dveře Úřadu vlády, bere Babiš Macinkovi mikrofon z ruky. Je to elegantní způsob, jak Macinku zkrotit, aniž by ho musel veřejně odsoudit a riskovat rozpad koalice s Motoristy. Z pohledu vyjednávání je to pro Petra Pavla složitá situace. Pokud prezident pozvání přijme, přistupuje na Babišovu hru a dává mu roli arbitra. Babiš se pak bude moci prezentovat jako ten, kdo srovnal prezidenta do latě. Pokud však prezident pozvání odmítne, Babiš může prezidenta obvinit z nekonstruktivního postoje.
