Člověk důsledně vycepovaný v kritickém myšlení a vědecké metodě neřekne, že čarodějnice, víly, hejkalové, ďáblové, andělé, skřítci a nejrůznější pánbíčci neexistují. Bude-li přesný, uslyšíme: „Jejich existence je málo pravděpodobná.“ Dokázat neexistenci totiž nejde, nemáte-li existenci „toho něčeho“ čím ověřovat.
Víra ani přesvědčení se nepočítají, protože jsou v tomto smyslu subjektivní. A jak známo, lidé bez ohledu na stupeň vzdělání a výši inteligenčního kvocientu za vhodných okolností uvěří téměř čemukoli.
Napálení Španělé Velmi důvěřiví, alespoň donedávna, než se začaly množit podvody, byli vědci vůči svým kolegům. Před časem to ukázal skvostný výmysl redakce špičkového vědeckého časopisu Nature. Ten 1. dubna z legrace uveřejnil aprílový článek o genu nesmrtelnosti, který v dobré víře spolkl nejeden vynikající mozek. Španělští badatelé se pak zlobili, protože apríl je ve Španělsku jindy.
Takže z nepřehledného počtu dobře vědecky kontrolovaných pokusů plyne: mimosmyslové vnímání nikdo nedoložil. Že však neexistuje, z nich neplyne. Ale pozor: z toho však nutně nevyplývá, že existuje. To musí nade všechnu rozumnou pochybnost dokázat jeho zastánci.
V této situaci připomínám nejprve Occamovu a pak Humeovu břitvu na zázraky.
Occamova břitva říká, že při výkladu neznámého nebo nejasného jevu je pravděpodobnější hypotéza co nejjednodušší, která pracuje se známými proměnnými. Než tedy do výkladu jevu zavedeme mimosmyslové vnímání, měli bychom užít výklad jednodušší, známější. A proti podvodům všeho druhu se užívá Humeova břitva na zázraky, která praví: „Žádné svědectví není s to doložit zázrak, ledaže by šlo o svědectví takového druhu, že by jeho mylnost byla ještě zázračnější než zázrak sám.“ Jinak řečeno nevědomost, omyl, lež, podfuk a stupidita jsou pravděpodobnější než jakékoli zázraky.
A tajemné duševní síly? Představte si, že nedávno spojili své schopnosti špičkoví neurovědci, kteří se zabývají problematikou lidského vědomí a orientované pozornosti, se stejně špičkovými světovými mágy. Uspořádali společnou konferenci, ze které vzešla velká vědecká práce uveřejněná v prestižním světovém časopisu věnovaném neurovědě Nature Neuroscience. Společně popsali, jak se vytahují králíci z klobouku a objevují stovky mincí tam, kde nebyly, jak si lze vyndat ohromný balvan z boty nebo nechat zmizet ponorku či sochu Svobody, jak oběsit mága přičemž se mág objeví v hledišti, jak se přeřízne lano, které je vzápětí celistvé, jak se chytá vystřelená kulka nebo poznávají budoucí události a duševní silou kontroluje vůle jiného člověka.
Ne prosím, vůbec nic kouzelného, žádné porušení fyzikálních ani fyziologických zákonů, zato dokonalé využití způsobu, jímž orientovaná pozornost kontroluje smyslové vnímání a paměť, jak se pracuje s důvěrou publika očekávajícího vztah předváděné příčiny a jejího následku - a naopak.
A to nejkouzelnější nakonec: špičkoví mágové dokázali oblafnout špičkové a trénované neurovědce, kdykoli se jim zamanulo.
Převzato z dnešního pořadu Meteor Českého rozhlasu, který se vysílá v sobotu po osmé hodině na vlnách ČRo 2 Praha a ČRo Leonardo na adrese www.rozhlas.cz/leonardo.
Text zkrátila redakce Lidových novin.
***
Špičkoví mágové dokázali oblafnout špičkové a trénované neurovědce, kdykoli se jim zamanulo
