STOCKHOLM Panderichtys už sice moderní medicína nepomůže, tato ryba už je spolehlivě mrtvá 385 milionů let, přesto jeden exemplář podstoupil vyšetření v nemocnici v Talinu. Putoval na místní rentgen, kde vědci chtěli s pomocí počítačové tomografie odhalit předtím skryté anatomické detaily fosilie.
Díky tomuto postupu odhalili v ploutvích paprsčité kosti, ze kterých se v průběhu evoluce nakonec vyvinuly prsty u dnešních zvířat. Prsty tak z pohledu evolučních biologů o něco „zestárly“. Ale vlastně jde o návrat k staršímu pohledu na vývoj prstů, který ztratil na vážnosti v 90. letech. Tehdy zkoumání Panderichtys klasickými metodami paprsčité kosti v ploutvích neodhalilo.
Obrázek
Jak se vyvíjely prsty
Obrázky vlevo ukazují vývoj prstů, jak se jeví z fosilních záznamů od ryb žijících nejspíše na volném moři (Eusthenopteron) přes druhy, které se začaly patrně pohybovat po dně nebo po souši (Panderichthys a Tiktaalik) až k první čtyřnožcům (Acanthostega.
Na snímcích pořízených CT skanerem z již známé zkameněliny jsou patrné kůstky, ze kterých se podle biologů vyvinuly prsty jako hnědě zbarvené útvary ležící na konci ploutve
Panderichthys
Ryba žijící patrně ve velmi mělkých bahnitých vodách, byla vybavena dýchací trubicí (spiraculum), která ji umožňovala dýchat, i když tělo by celé zahrabané v bahně. Podle fosilních nálezů dosahovala délky až 130 centimetrů.
