Čtvrtek 25. dubna 2024, svátek má Marek
130 let

Lidovky.cz

Malý průvodce dědictvím. Je lépe řešit i to, co bude po smrti

Česko

  16:56
PRAHA - Každoročně v Česku proběhne 150 tisíc dědických řízení. Nový občanský zákoník dědění rozvolnil a lidé díky tomu častěji sepisují závěti. V nových možnostech se ale zatím příliš neorientují a nevědí, že vedle skromného majetku pozůstalého mohou zdědit také velké dluhy.

Lidé mohou rozhodnout o tom, co bude s jejich majetkem po jejich smrti, několika způsoby. foto: Richard Cortés, Lidové noviny

Lidé obvykle příliš neřeší, co se s jejich majetkem stane poté, co opustí tento svět. „Nějaká z forem pořízení pro případ smrti se objevuje jen přibližně u desetiny projednávaných pozůstalostí,“ říká Daniela Kovářová, advokátka a bývalá ministryně spravedlnosti.

Pokud lidé svou vůli neprojeví, rozhoduje se o rozdělení majetku zemřelého dle zákonné posloupnosti. Nový občanský zákoník počet dědických tříd rozšířil ze čtyř na šest. „Pokud tedy zemřelý nezanechá závěť, dědit nově mohou například i sestřenice či bratranci. To je pozitivní. Na druhou stranu rodinné vazby nejsou v dnešní době tak pevné a vzdálené příbuzné nebývá snadné dohledat. Dědické řízení se pak výrazně prodlužuje,“ říká Radim Neubauer, prezident Notářské komory ČR.

Má-li člověk dobré vztahy v rodině, zřejmě mu bude vyhovovat zákonná posloupnost. Daniela Kovářová to vysvětluje na příkladu: „Muž spokojeně žije s manželkou, se kterou má dospělou dceru a nezletilého syna. Pokud zemře, podle zákona dědí třetinu manželka a třetinu každé dítě. Když s tímto důsledkem zůstavitel souhlasí, nemusí nic sepisovat. Ale pokud by chtěl odkázat motorku kamarádovi a jedno dítko bylo nezdárné, měl by zajít za notářem či advokátem a poradit se.“

Existuje řada možností, jak majetek rozdělit mezi dědice. Zdaleka nejčastěji lidé sepisují závěti, nejjednodušší je to udělat vlastnoručně. Závěť lze napsat i na počítači či ji někomu nadiktovat – v takovém případě ji ale musí kromě zůstavitele podepsat i dva svědkové, kteří nemají dědit. Je-li závětí více, vždy platí ta nejnovější. Závěť také lze kdykoliv odvolat.

„Nově se sice nevyžaduje závěť datovat, ale to opravdu nedoporučuji. Zbytečně se tím v případě existence více závětí zakládá na spory, která vznikla dříve a která později. Zároveň je nově možné považovat za platnou i závěť, kde člověk právě na datum zapomněl,“ vysvětluje Neubauer. Závěť může mít dokonce i ústní formu, ale jedině v případě bezprostředního ohrožení života a před několika svědky.

Přestože u závěti není nutná forma notářského zápisu, zajít za notářem přináší značné výhody. Originál poslední vůle je bezpečně uložen u notáře, který údaj o ní zaznamená do elektronické evidence. Tím se zvyšuje pravděpodobnost, že o dědictví bude rozhodnuto dle vůle zemřelého.