Školáci s ní příliš velké problémy nemají, přestože není příliš oblíbená. Řeč je o matematické gramotnosti.Tedy o tom, jak umějí studenti naučené věci v praxi používat a jak jsou k učivu motivováni. Ze zprávy inspekce vyplývá, že školákům nedělá problémy naučit se vzorečky, ale že mají problémy je používat v praxi. Často jim chybí motivace dál se předmět učit. Lépe si pak vedli žáci i učitelé na prvním stupni základních škol než na druhém. Důvod? Ve vyšších ročnících učitelé nezadávají tak často úlohy, ve kterých mohou využít znalosti z jiných předmětů.
Ještě o něco hůř jsou na tom školáci i učitelé ve čtenářské gramotnosti - tedy v práci s textem a v porozumění mu. Šetření inspektorů ukázalo, že na šestině z více než 230 základních škol neumí učitelé děti správně naučit, jak s textem pracovat, jak ho chápat a používat dál v praxi.
„Na takovýchto školách převládalo výkladové vyučování s dominantní rolí učitelů, kteří nepřipouštěli s žáky žádnou diskusi,“ vysvětlil mluvčí školní inspekce Libor Vacek.
Těžký život nadaných dětí
Bezradnost, nezájem a neochota. Tak je většina škol hodnocena při práci s nadanými dětmi. Inspektoři upozorňují hlavně na to, že čeští učitelé často vůbec nechápou celou problematiku potřeb mimořádně nadaných žáků. Problém jim pak hlavně dělá nadané děti mezi ostatními rozpoznat. Většina z nich ani neví, jak na to.
„Talent u dítěte by se měl odhalit co nejdříve, aby mohl být správně rozvíjen,“ vysvětlil Libor Vacek. Problém s tím prý mají hlavně základní školy. Z navštívených základních škol 17 procent nemělo ujasněný přístup k nadaným žákům. Naopak největší pozornost nadaným dětem věnují a nejlépe je umějí rozpoznat umělecké školy, pak gymnázia.
Učitelům ale dělá problémy rozpoznat také žáky se sociálním znevýhodněním. Tam, kde s jejich identifikací problémy nemají, se jimi snaží systémově zabývat. Některé základní školy třeba tím, že zřizují přípravné třídy.
Inspektoři však školy a učitele také chválí. Například v tom, že se na školách zlepšuje atmosféra. Učitelé se zaměřují stále častěji na bezpečnost ve třídách, ale i na prevenci a rozpoznávání šikany. Mnohem víc se také školy snaží respektovat potřeby žáků a snaží se řešit problémy místo toho, aby vedení škol dělalo, že je nevidí.
|
Problém dnešních škol? Chybí mladší učitelé
Jak by mělo vypadat ideální složení pedagogického sboru? Všichni by měli být vystudovanými pedagogy a ve sborovnách by měli být učitelé různého věku - od začátečníků až po zkušené dlouholeté pedagogy. K dokonalosti by pak chyběl jen vyrovnaný počet učitelů a učitelek.
A jaká je realita? Od ideálního stavu ještě hodně vzdálená. Podle zprávy školní inspekce se totiž školám například stále nedaří snížit věkový průměr pedagogů. Dlouhodobě nízký je hlavně počet začínajících učitelů a také mužů. Důvodem, proč jich je nedostatek, jsou nízké platy, které mladí učitelé dostávají.
„Mít v pedagogickém sboru mladé i starší učitele je dobré pro žáky. Ti své okolí - hlavně na základní škole - napodobují a pedagogy považují za své vzory. Proto je dobré, když uvidí chování větší věkové škály kantorů,“ řekl mluvčí inspekce Libor Vacek.
Navíc fakt, že do škol nepřicházejí mladí učitelé, by mohl být v budoucnu velkým problémem pro školy samé. A to hlavně ve chvíli, když velká část pedagogů najednou odejde do důchodu. Dalším dlouhodobým problémem je dostatečné vzdělání pedagogů. S tím mají některé školy stále potíže.
Nejčastěji nemohou najít pedagogicky vzdělaného jazykáře. „Jen znalost jazyka nezaručí, že ho bude dotyčný umět žáky také kvalitně naučit,“ dodal Vacek. |
