Devítipatrový komplex, který vyrostl v těsném sousedství bohunické fakultní nemocnice, totiž září do tmy výraznou červenou barvou. A vyvolává tak bouřlivé diskuse. „Vypadá to jako vykřičený dům,“ říkají někteří obyvatelé ze sousedství. „Konečně se Brno odvázalo,“ argumentují jiní.
Sami tvůrci jsou rádi, že jejich dílo má ohlas. „Celý areál kampusu, s nímž budova archivu sousedí, potřebuje body, o které se oko může opřít. A když pojedete v noci z Pisáreckého tunelu na Prahu nebo naopak od Prahy do Brna, archiv vás určitě zaujme,“ říká Petr Uhlíř ze společnosti A plus Brno, která projekt připravovala. Sám se prý setkal zatím s jedinou negativní reakcí. „Spousta lidí se mne naopak ptá, kdy a jak bude budova svítit,“ dodal.
Nová budova, do níž se po případných dalších úpravách vejde až 110 kilometrů písemností, je složena ze dvou částí - větší úložná má dominující červenou barvu, menší, určená pro badatele a pracovníky archivu, září barvou modrou. Hlavní část je obepnuta skleněnými deskami, každou drobně popsanou názvem archivu. Tato spleť nápisů je narušena pouze směrem k dálnici D 1, kde nepopsaná část vytváří obří zkratku MZA.
Vedení archivu zatím má na barevnou kompozici pozitivní ohlasy. „Ať jedete odkudkoli, vždy budova mění barvy. Platí to jak za dne, tak při večerním nasvícení,“ konstatovala ředitelka archivu Kateřina Smutná. Osvětlení podle ní chtějí vyzkoušet. „Budova může zářit naplno, osvětlení je však možné i různě kombinovat. Přes noc ale necháme zářit jen obrys, a to i z bezpečnostních důvodů kvůli případným letům vrtulníků do sousední nemocnice,“ dodala.
Stavba nového sídla zemského archivu trvala dva roky, předcházely jí ale desítky let snah archivářů. Nadpoloviční většina fondů, o které pečují, je totiž přímo ohrožena zničením kvůli uložení v nevhodných podmínkách. Stavba stála 685 milionů korun. Badatelna se otevře v lednu, samo stěhování potrvá dva roky.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
