Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Máme právo rodit doma s asistentkou. Ženy dohnaly Česko až do Štrasburku

Česko

  5:00
PRAHA - Ve Štrasburku začne soudní bitva, která rozhodne o tom, jak budou v Česku vypadat domácí porody. Až před takzvaný Velký senát totiž míří případ dvou matek - Alexandry Krejzové a Šárky Dubské -, kterým vadí, že neměly možnost svobodně se rozhodnout o okolnostech svého porodu. Před mezinárodním senátem stojí už podruhé.
Porod - ilustrační foto

Porod - ilustrační foto foto: Shutterstock

Aby bylo možné vysvětlit, k jak důležité právní bitvě se ve Štrasburku schyluje, musíme se vrátit o pět let zpátky. Tehdy se Alexandra Krejzová, jež porodila první dvě děti doma za pomoci porodní asistentky - ovšem bez potřebného oprávnění, obrátila na štrasburský soud. Porod třetího potomka, kterého právě čekala, totiž chtěla „papírově ošetřit“, ale mezitím se ještě více zpřísnila pravidla. Krejsová pak nemohla najít porodní asistentku, která by pomocí při domácím porodu riskovala až milionovou pokutu. Pro vysvětlení: pokud v česku úřady nepovolí domácí porod s asistentkou, jde o nelegální akci a porodní asistentce hrozí zmíněná pokuta.

Krejzová proto společně s Šárkou Dubskou, která chtěla porodit doma kvůli předchozí špatné zkušenosti v porodnici, odstartovala několikaleté soudní tahanice. A právě finále u Evropského soudu pro lidská práva určí, jak budou domácí porody v Česku napříště vypadat. Obě ženy si stěžují na to, že jim stát neumožňuje při domácích porodech zdravotní péči zajišťovanou porodními asistentkami. Řečí právníků ovlivnila jejich porod „státní represe“.

Podmínky k přijetí stížností k Velkému senátu

  • Musí být vyčerpány všechny vnitrostátní opravné prostředky.
  • Stížnost musí být podána do šesti měsíců od konečného vnitrostátního rozhodnutí.
  • Nesmí jít o anonymní stížnost.
  • Překážka rei iudicatae – musí jít o věc novou, která nebyla už Soudem projednána, nebo nebyla předložena k projednání jinému mezinárodnímu orgánu.
  • Nepřípustné jsou stížnosti zjevně nepodložené, neslučitelné s ustanovením Úmluvy nebo případně i ty, které zneužívají práva na stížnost.

Zdroj: Wikipedia

Své tažení nyní dotáhly až před Velký senát. K tomu se zpravidla dostávají jen mimořádně závažné kauzy, které musí splňovat přísná kritéria (více v infoboxu - pozn. red.). Jeho rozsudek je pak konečný. „Je to velmi vzácné. Když ‚malý senát‘ rozhodne v neprospěch jedné strany, není nárok se odvolat. Podává se jedině speciální žádost a je jen dvouprocentní šance, že ten případ bude Velký senát projednávat. Proto jde o raritu,“ komentuje úspěch pro Lidovky.cz advokátka Krejzové Adéla Hořejší.

Porodní asistentky? Pouze ve schválených zařízeních, potvrdil soud

Krejzová nakonec musela své třetí dítě porodit ve zdravotnickém zařízení. „To, že nemohla svobodně rozhodnout o okolnostech svého porodu, vnímá jako zásadní zásah do duševní a tělesné integrity své i svého dítěte,“ shrnují její právní zástupci Adéla a Richard Hořejší.

České paragrafy neumožňují veřejným zdravotním pojišťovnám pokrýt výdaje spojené s domácím porodem s asistentkou. Porodní asistentky mohou poskytovat pomoc při porodu pouze v zařízeních, která mají technické vybavení v souladu se zákonem. Dubská se kvůli tomu rozhodla své dítě porodit sama doma.

Bezpečnost na prvním místě

Stížnost obou matek soud ve Štrasburku už jednou projednával. Výsledek? Senát dospěl k závěru, že v tomto případě nedošlo k porušení článku 8 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, který se týká respektování soukromého a rodinného života. Ministerstvo zdravotnictví v reakci na to uvedlo, že je se současnou právní úpravou spokojeno, protože je podle něj především potřeba zajistit „maximální bezpečnost matky i novorozence“.

„Soud vzal v úvahu zejména skutečnost, že na evropské úrovni neexistuje žádná shoda ohledně povolení či zákazu domácích porodů, a že tato otázka rovněž zahrnuje problematiku přidělování finančních zdrojů, například pro zajištění odpovídajícího systému rychlé zdravotnické pomoci při domácích porodech,“ uvedl soud před rokem ve svém prohlášení s tím, že zákon nezakazuje ženám v Česku rodit doma bez porodní asistentky.

„Soud v odůvodnění současně uvedl, že porodní péče v České republice, včetně role ministerstva zdravotnictví, je pochybná a vyzval stát, aby svůj dosavadní systém přehodnotil a reagoval na vývoj medicíny, vědy i práva,“ reagovali advokáti obou žen.

Chemie, urychlování. Dokument o vinohradské porodnici budí vášně, spor míří k ministrovi

Už jen to, že se případem bude zabývat Velký senát, považují za velký zlom. Jednání u soudu se zúčastní speciální tým v čele s biostatističkou Markétou Pavlíkovou a profesorkou Patriciou Janssenovou, kanadskou expertkou na zdravotnictví.

Ve Štrasburku se na ústní jednání připravuje už i advokátka z Ligy lidských práv Zuzana Candigliota. „Ženy v České republice jsou fakticky státem přinuceny rodit v porodnici a jejich právo rozhodovat o svém vlastním těle je kompletně suspendováno. Porodnice zároveň mohou uplatňovat svou moc nad rodící ženou mimo hranice práva i etiky,“ kritizuje stav českého porodnictví.

Podobně se k věci staví i dvojice advokátů zastupující Krejzovou. „Česká republika velmi dobře ví, že nemůže přímo omezit právo ženy rodit doma. Volí tedy cestu nepřímé represe, brání porodním asistentkám, aby u porodů asistovaly, nevydává jim oprávnění k práci. Jakékoli prohlášení státu o tom, že tímto postupem chrání zdraví žen a dětí je pouze účelové,” píše Hořejší v reakci na stanovisko resortu zdravotnictví.

Volba porodu? Horké téma

Kauza Krejzové a Dubské není v Česku nijak výjimečná. Stížností kvůli porodům v poslední době rozhodně neubývá. Potvrzuje to i Liga lidských práv, na kterou se rodičky a matky často obracejí. „Téma svobodné volby žen rozhodovat o podobě porodu či obecně téma přístupů lékařů k pacientům patří v posledních letech k nejčastějším typům dotazů a telefonátů,“ uvedl mluvčí neziskové organizace Dan Petrucha. „Lidé poznávají, že před nevhodnými praktikami ve zdravotnictví lze bránit právě poukazováním na rozhodnutí soudů,“ řekl a odkázal se na případ z prosince minulého roku.

Krvavá bota, uklizečka na sále... Podvod nad podvod, zlobí se Svoboda na film o porodnici

V něm žena a čerstvá matka Eva Hanzelková uspěla až u Evropského soudu pro lidská práva, který uznal pochybení státu. Hanzelková přitom chtěla po bezproblémovém porodu jen odejít z nemocnice a užívat si doma první okamžiky se svým dítětem. Narazila však na nesouhlas lékařů, kteří neprodleně informovali policii. Za několik hodin do jejího bydliště dorazily sociální pracovnice doprovázené policisty a vozem záchranné služby. Rodiče byli vyzváni, aby dítě do porodnice okamžitě vrátili. Stát nakonec musel Hanzelkové zaplatit 80 tisíc korun za soudní náklady.

Posledním velkým případem, kterým se Velký senát ve vztahu k Česku zabýval, je kauza nazvaná jako „D. H. a ostatní versus ČR“. Šlo o přelomový rozsudek Evropského soudu pro lidská práva, který potvrdil, že Česká republika diskriminuje romské děti tím, že je nadměrně posílá do praktických, dříve speciálních, škol.

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!