PRAHA/LONDÝN Geniální promotér, konceptuální umělec. V očích hudebního publicisty Nicka Kenta „úlisný podfukář“, podle frontmana Sex Pistols Johnnyho Rottena „ten nejhorší člověk na světě“.
O Malcolmovi McLarenovi a především o té epizodě jeho života, která ho proslavila, se dá jen máloco říct s rozumnou jistotou, snad jen to, že sehrál jistou úlohu při vzniku britské punkové scény. Zbytek jsou legendy – někdy si protiřečící. I kdyby ale byla tím jediným dílem Malcolma McLarena legenda o Malcolmovi McLarenovi, stejně by mu to na významu moc neubralo – málokomu se stane, že jeho výmysl spolkne půlka zeměkoule.
Během svého života toho zkusil hodně. Kromě manažování kapel jednu dobu radil Stevenovi Spielbergovi, byl autorem videoinstalací, produkoval filmy, zpíval, působil v módním průmyslu, uvažoval i o kandidatuře na londýnského starostu. Proslavila ho ale jediná epizoda – spolupráce se skupinou, jejíž životnost byla jepičí (něco přes dva roky) a stihla nahrát jedinou regulérní desku – Sex Pistols.
Inspirace z New Yorku Pocházel z dělnického prostředí a neurovnaných rodinných poměrů. Způsobem úniku pro něj asi bylo studium na různých uměleckých školách, během nějž ho zaujala ideologie tzv. situacionismu. S tehdejším partnerkou a pozdější slavnou módní návrhářkou Vivienne Westwoodovou provozoval na začátku 70. let butik Sex zaměřený nejprve na mladé lidi ze subkultur, později také na SM klientelu.
Prožil pár let v New Yorku, kde se seznámil s kypící klubovou scénou. Byl manažerem tamní vlivné undergroundové skupiny New York Dolls, vymyslel jim kostýmy a nové logo, kapela se ale brzy rozpadla. McLaren se vrátil a díky jeho krátkodobé manažerské zkušenosti za oceánem se na něj obrátili členové začínající skupiny The Strand. McLaren vyhodil původního kytaristu a jako náhradu přivedl v létě 1975 Johna Lydona, jenž přijal pseudonym Johnny Rotten.
Vznikli Sex Pistols, skandální skupina, jež na britské scéně způsobila převrat – primitivní, agresivní a vyzývavou hudbou s buřičskými texty i skandálním chováním a propracovanou uválenou imagí (dle návrhů McLarena a Westwoodové), pro niž se vžil název punk. Skupině se na ostrovech podařilo rozpoutat obrovský rozruch mimo jiné i tím, že v týdnu oslav 25 let panování královny Alžběty v roce 1977 vydala posměšný singl God Save the Queen, s nímž se dostala na špičku hitparády. Koncerty Sex Pistols místní úřady zakazovaly, bulvární tisk je upřímně nenáviděl.
Sex Pistols nebyli první punková kapela, udělali ale z toho stylu fenomén. Inspirovali vznik mnoha dalších, podobně syrových a energických skupin. Mezi McLarenem a vůdčím duchem a autorem většiny skladeb kapely Rottenem ale vzrůstalo napětí. Přispěla k němu i výměna na místě baskytaristy, členem skupiny se stal Simon John Ritchie (Sid Vicous), mediálně vděčný punker non plus ultra, jako hudebník ale spíš nepoužitelný, jehož silná heroinová závislost kapelu rozvracela a na koncertech se choval divoce a nepředvídatelně.
McLaren pro americké turné záměrně vybíral místa, kde se daly čekat násilnosti, a záměr mu vyšel. V lednu 1978 Rotten opustil kapelu po začátku koncertu v San Francisku s památnými slovy „už jste se někdy cítili podvedení?“.
Velký McLarenův švindl Spolu s McLarenem a režisérem Julianem Templem zbývající členové pracovali na pseudodokumentárním filmu Velký rokenrolový švindl, který historii skupiny líčil jako naplnění cynického McLarenova manažerského plánu, v němž členové skupiny figurovali jenom jako pěšáci bez vlastní iniciativy. Pronikavě odlišný pohled přinesl osm let starý snímek Špína a zuřivost – paradoxně opět režírovaný Templem. Vztahy mezi členy skupiny a manažerem řešil v 80. letech soud, jenž dal za pravdu kapele.
Uspěl jen se Sex Pistols McLaren svůj úspěch se Sex Pistols už nikdy nezopakoval, mezi jeho manažerské přednosti asi nepatřil cit pro hudbu, ale spíš na věci kolem. V 80. letech pomohl uvést na britskou scénu hip hop, pracoval s kapelami jako Adam and The Ants nebo Bow Wow Wow.
Zkoušel ledacos, nescházel z veřejného povědomí, jeho historie otce punku z něj udělala svého druhu britskou instituci. Loni u něj byla diagnostikovaná rakovina, po přelomu roku se jeho stav prudce zhoršil. Bude pohřben na londýnském hřbitově Highgate, ve společnosti mimo jiné i Karla Marxe.
lidovky.cz Více informací najdete na www.lidovky.cz/kultura
