Lidovky.cz: Jasným vítězem voleb jsou lidovci. Získali osm mandátů z 27, z toho pět samostatně. Podle předsedy strany Pavla Bělobrádka vítězily osobnosti. Lze s tím souhlasit, případně jak jinak si vysvětlil takový úspěch?
KDU-ČSL má vcelku distingované voliče. Zvítězila proto v těch regionech, kde je dlouhodobě silná. Obecně je to Morava, dále je to Pardubický kraj a Praha, v níž mělo vedení strany dobrý čich na spojení se silnými koalicemi. Ať už se to týká pana Ladislava Kosa (nově zvolený senátor za Prahu 11) nebo Renaty Chmelové (nově zvolená za Prahu 10). To jsou podle mě důvody vítězství. Silné osobnosti mají bezesporu také. Zajímavé je i to, že lidovci často zvítězili i nad hnutím ANO. Jsou taková třetí, klidná síla. Jak se dříve za Josefa Luxe (bývalého předsedy KDÚ-ČSL) říkalo. Přesně tím začíná KDU-ČSL být.
Lidovky.cz: Znamená to, že se voliči rádi vrací ke straně, která je, jak říká její předseda Bělobrádek, ideově neměnná?
Bezesporu. Je to třeba brát i tak, že KDU-ČSL je strana, která dlouhodobě díky svému středonázoru a katolickému zázemí dokáže oslovovat silné osobnosti, které za ni kandidují. Velká škoda je to například u kandidáta Michala Stehlíka (historika za KDU-ČSL, který neuspěl v už v prvním kole - pozn. red.). Takhle bych ale mohl pokračovat dál a dál.
Lidovky.cz: Naopak hnutí ANO v senátních volbách neuspělo. Do Senátu se v jeho barvách dostanou jen 3 lidé z původně 14 kandidátů, kteří se dostali do druhého kola. Jak si lze vyložit takový neúspěch?
Voliči mají tendenci tak trochu vyvažovat. To je asi ten první důvod neúspěchu ANO. Pak je to nejspíš tím, že voliči ANO nepovažují Senát za důležitou instituci. Dali najevo, že chtějí ANO v krajích, ale Senát je pro ně nepodstatný. Ono to tak trochu souvisí s postojem předsedy hnutí Andreje Babiše. Tam zkrátka, na rozdíl od krajů, není síla.
Senátní volby 2016 |
Lidovky.cz: Výsledky senátních voleb znamenají debakl i pro sociální demokracii, a to i přes zisk dvou mandátů. Strana jich totiž celkem sedm ztratila. V čem vězí hořká porážka ve volbách?
Je to velmi podobné jako u ANO. Vždycky to záleží na tom, kdo proti sociálním demokratům kandidoval. Například u nejvíce exponovaného volebního boje v Hodoníně je to úplně jasné. Voliči mají na výběr - buď odevzdají hlas úspěšné starostce Anně Hubáčkové za KDU-ČSL, nebo v podstatě papaláši Zdeňku Škromachovi. To je přesně to, o čem mluvil Andrej Babiš: „Nechceme, aby kraj řídili papaláši, ale schopní lidé“. A Škromach je vlastně pro voliče ten papaláš. I proto to dopadlo tak jednoznačně.
Lidovky.cz: Co podle Vás zlomilo vaz ministru průmyslu Janu Mládkovi (ČSSD), který se též jako jeho stranický kolega Škromach do Senátu nedostane?
Možná mu paradoxně uškodilo právě avizování, že v případě nezvolení odstoupí. I zde funguje princip vyvážení. Vždycky je navíc problém, do jakého volebního obvodu se ministr alokuje. Často v tom regionu není aktivní a nebo je aktivní, ale jen pár dní před volbami. Doslova. Nechci ale panu ministrovi křivdit. Senátní volby jsou totiž velmi specifické - je v nich nízká volební účast, jsou dvoukolové. Pokud nebyl ministr v regionu dostatečně prorostlý, tak se to mohlo projevit. Ale Táborsko jako volební region mi není úplně známý.
Lidovky.cz: Myslíte, že si voliči pamatovali přešlapy sociálního demokrata Zdeňka Škromacha, jako je například lánská schůzka, selfie v Terezíně, postoje k imigraci či úzký vztah s dalším poraženým, Michalem Haškem?
Nepřeceňoval bych to. Myslím si spíš, že volič není hloupý, a když mu někdo pořád omílá to samé, přestože výsledky pořád nejsou viditelné, pak je to úplně jasné. Může si vybrat někoho, kdo v regionu nebyl moc vidět, nebo aktivní starostku. Tady je volba jednoduchá.
  |
Lidovky.cz: Když ještě zůstaneme u ministra Mládka, měl by kvůli neúspěchu odstoupit, jak již před volbami avizoval?
Slíbil to, tím pádem by měl. Těžko mu ale nahlédneme do hlavy. Třeba to byla součást předvolební kampaně. V České republice není úplně běžné, že někdo v případě neúspěchu vyvodí odpovědnost. Ministr to slíbil. Jestli na to dal slovo, bylo by chlapské, aby to udělal.
Lidovky.cz: Senátní volby s sebou nesou ještě jeden unikát. Statistický úřad zaznamenal dosud nejnižší účast voličů. Je to vůbec překvapivé?
Volební účast do Senátu byla v podstatě referendem o další existenci Senátu. Výsledek, tedy lehce přes 15 procent, je velmi smutný, ale je to částečně vizitka předsedy Senátu (Milana Štěcha - pozn. red.). Senát má velmi slabé formální pravomoci, jako instituce ale může mít velmi silné neformální možnosti ovlivňovat politiku. Je zapotřebí, aby senátoři přistoupili na to, že Senát má být a že je možné jej více využívat. Vnímat ho jako místo, kde se můžou předdiskutovávat i dodiskutovávat věci, na které třeba není ve sněmovně vždycky čas. Senát by tento prostor mohl poskytovat. Je teď jen na senátorech, jestli to budou dělat.
Lidovky.cz: Budou podle vás chtít?
Tá záleží čistě na nich. Musí si uvědomit, že je zvolilo doslova pár lidí. Jejich mandát není silný. Pokud by přistoupili na mnou nabízenou roli Senátu, pak by to bylo pro kvalitu české demokracie a pro kvalitu českého zákonodárství přínosem. Především o tom by měl být Senát. Měl by zkvalitňovat zákony.
