PRAHA Motoristé budou moci ode dneška nahlédnout do nové „Rizikové mapy ČR“.
Ta pomocí barevného rozlišení hodnotí bezpečnost všech hlavních silnic v zemi.
Z mapy, jejíž aktualizovanou verzi mají LN k dispozici, vyplývá, že kritických míst na českých silnicích mírně ubylo.
Ukaždé komunikace se porovnává počet tragických nehod za tři roky a hustota tamního provozu. Podle tohoto klíče jsou pak jednotlivé komunikace na mapě vytaženy pěti barvami. Modrou barvou silnice s nízkým rizikem. Žlutá, oranžová a temně červená patří komunikacím středně rizikovým. Nebezpečné trasy značí černá barva.
Mezi bezpečné úseky patří například silnice na jih od Plzně či hlavní tahy v okolí Brna.
Kritických míst je v mapě podstatně více. Černou barvou je obtažena kokořínská silnice první třídy číslo 9, podkrkonošská I/14 nebo pražská výpadovka na Kutnou Horu I/2.
„Stává se na nich mnoho nehod. Je zde ztížená možnost předjíždění a nejsou tu rozdělené jízdní směry,“ vypočítává důvody nebezpečnosti těchto silnic Jiří Landa ze společnosti CityPlan, která mapu ve spolupráci s Ústředním automotoklubem zpracovává.
První riziková mapa se dostala do rukou veřejnosti zhruba před čtvrt rokem.
Dnešní, druhé vydání již ukazuje poslední stav z let 2005 až 2007. V porovnání s předchozími třemi lety kritických míst na českých silnicích ubylo. Je to dáno především větším počtem aut a mírným poklesem nehod, při nichž někdo zemřel či byl těžce zraněn.
Pokračování na straně 4
Rizikové silnice I/9 Praha - Mělník - Česká Lípa (neblaze proslulá silnice prochází Kokořínskem; rádi po ní jezdí především motorkáři) I/14 Náchod-Trutnov I/2 Praha - Kutná Hora I/19 Havlíčkův Brod - Žďár nad Sázavou I/11 Žamberk-Šumperk-Rýmařov I/54 Slavkov u Brna - Veselí nad Moravou I/17 Čáslav-Chrudim Mapa silniční sítě v České republice na straně 4
Dokončení ze strany 1
Situace se podle Rizikové mapy radikálně zlepšila například v severních Čechách, v okolí Písku a Českých Budějovic.
Srovnání obou map ale odhalilo i několik komunikací, které si v hodnocení pohoršily. Jde především o hlavní tahy z Plzně do Žatce (I/27), z Turnova do Tanvaldu (I/10) nebo z Šumperku do Rýmařova (I/11).
Některé komunikace si polepšily či pohoršily až o několik stupňů. Jiří Landa by ale posuny v barevné škále nepřeceňoval. „Žádný zásadní jev tu nelze vysledovat. V jednom sledovaném období se na těchto silnicích stala tragická havárie a ve druhém nikoli. Vzhledem k tomu, že tu tragické nehody nejsou zas tak časté, silnice se ihned posune do špatné, či dobré skupiny,“ říká.
Na některých úsecích je ale situace v obou mapách velmi špatná. Z černé barvy jim nepomohl ani větší dopravní ruch. Nejde jen o zmíněnou kokořínskou „klikatici“, ale tradičně špatné jsou, co se týče bezpečnosti, i silnice v okolí Přerova, Trutnova či Ústí nad Labem. Podle Landy by těmto komunikacím prospěla revize. Ta by na nich měla objevit riziková místa - například nechráněné betonové sloupy poblíž vozovky či nebezpečně hluboké výmoly.
Poměrně dobře vycházejí z obou Rizikových map dálnice. Ani velmi frekventovaná D1 nevykazuje nadměrné riziko.
„I když se totiž na dálnicích stane vysoký počet nehod, je tu i velmi čilý dopravní ruch. Relativní nehodovost je tu proto malá. Daleko nebezpečnější než dálnice jsou silnice první třídy,“ vysvětluje Landa dobré výsledky dálnic.
