Dnes je to pro mnoho lidí meta, kterou se rozhodnou pokořit ve středním věku. Mnozí přitom ani v životě aktivně nesportovali. Přípravu na maraton, a pak i závod berou jako strhující dobrodružství, které má i jiné než čistě sportovní rozměry.
Trať dlouhá 42,195 kilometru se zdá být nepřekonatelná jen těm, kteří ji nikdy nezkusili. Dlouhý běh jim připadá bolestný a ubíjející. Málokterý sport přináší tak viditelné utrpení. Ale to je jen pohled diváků. Když se zeptáte běžců, tak se dozvíte, že by neměnili za nic na světě.
Maraton může uběhnout téměř každý, kdo je relativně zdravý a má silnou vůli. „Je to jen rozhodnutí. Jakmile jednou obujete boty s tím, že začínáte trénovat, tak maraton uběhnete. Statistiky říkají, že devadesát procent těch, kteří začnou trénovat, a dokonce devětadevadesát procent těch, kteří se postaví na start, doběhne do cíle,“ říká Miloš Škorpil, ultramaratonec a autor knížky Jak uběhnout maraton za sto dní.
Knížka přináší podrobný tréninkový plán, podle něhož se každý může připravovat. Může sloužit také jako běžecký deník, do kterého si lze zapisovat „natrénované“ hodiny i kilometry. Text vychází z maratonských kurzů, které Škorpil připravoval v letech 2004 až 2006 pro Lidové noviny. Seriál pro příznivce maratonu chystají LN i pro příští rok.
