Marksová uvedla, že i když je Fond ohrožených dětí (FOD) největší institucí pro děti v nouzi, tak zároveň existuje dalších 34 organizací, které nabízejí podobné služby. Všechny ostatní přitom podle ministryně dokážou z penězi vycházet. „Žádná z těchto organizací se nechovala a nechová jako FOD, který poskytoval služby a otevíral nová zařízení bez ohledu na to, jaké finanční prostředky měl k dispozici,“ konstatovala.
Snižování počtu klokánkůNa počátku roku fungovalo 28 klokánků a na konci roku jich podle plánů fondu zůstane 20. Děti by se měly většinou přesunout do jiných klokánků i s tetami, které se o ně starají. Z pěti azylových domů zůstanou tři, dva převezme jiný provozovatel. Z 23 poboček bude v provozu sedm či osm. |
Přidělení mimořádné dotace by proto podle ní znamenalo velmi exkluzivní a netransparentní podporu jediné organizaci. Poznamenala také, že Fond ohrožených dětí FOD, který měl donedávna dluhy ve výši kolem 120 milionů korun, skrze klokánky dostává na děti dotaci 22 800 korun měsíčně, tedy stejně jako ostatní organizace. Letos tak za první půlrok dostal 55 milionů korun.
Klokánky mimořádnou dotaci 20 milionů od vlády nedostanou |
Ztráta střechy nad hlavou dětem nehrozí
Marksová se ohradila proti některým informacím médií z uplynulého týdne, které označila za zavádějící až lživé. Dětem z klokánků ve finančních potížích podle ní ztráta střechy nad hlavou nehrozí. „My mapujeme s kraji neustále počty dětí v těchto zařízeních, mapujeme volné kapacity a každý jednotlivý kraj ví, kolik dětí má v tom kterém klokánku a jakou volnou kapacitu,“ podotkla. „Pro všechny ty děti v klokáncích, kterých je teď zrovna 302, místo máme,“ dodala.