Adam Drda zaznamenal svědectví Rudolfa Bělohoubka (Pátek č. 41, 15. 10. 2010), kterému krátce po válce zavraždili před očima oba rodiče, matka byla totiž Němka.
Vážený pane, blahopřeji Vám, že jste přispěl k současnému módnímu trendu sebemrskačství českého národa (viz film Juraje Herze Habermannův mlýn). Je hezké ukazovat ubohé Němce, kteří přece vůbec nic nezavinili (ani jich více než 90 procent neřvalo koncem třicátých let Heim ins Reich!), jak je ti podlí Češi po válce vraždí. A že je podle jejich přání (viz výše) odsunuli domů do Říše. Vím, že se Češi po válce nechovali zrovna košer (mám odsunuté sudetské Němce v rodině), ale německý národ zavinil celosvětově tolik utrpení, že by Němci měli aspoň sto let držet pusu a stydět se! Nesouhlasím se zbytečným násilím na odsouvaných Němcích, jejich odsun však byl dějinami oprávněný a spravedlivý (viz souhlas všech vítězných mocností s tímto krokem)!
Váš informátor měl dle Vašeho článku výrazné problémy již na základní škole a jeho pohled sám hovoří – tipoval bych IQ tak maximálně šedesát.
Styďte se, člověče!
PS: Vím, že jste natolik bezcharakterní, že mou reakci neotisknete.
O autorovi| Jan Novotný, Brno
