Na 24. května byla naplánována prezidentská volba, v níž musel Masaryk počtvrté kandidovat, protože aktuální politická konstelace nepřála jeho vybranému nástupci Edvardu Benešovi.
Seriál LN - Neznámý T.G.M.Nový unikátní seriál Lidových novin vám přináší:
|
Masaryk byl sice pohodlně zvolen, prezidentský slib mu však museli napovídat. Také při přehlídce čestné roty působil značně nejistě. Prezidentův osobní lékař Adolf Maixner však zdravotní problémy svého pacienta zlehčoval. V prvním komuniké pro tisk v květnu 1934 psal o „lehkém chrapotu“, později Masarykovy problémy se zrakem vysvětloval „únavou z přílišné četby“ a ne ohebnost kolene zase revmatismem. Příznaky však nasvědčovaly tomu, že obtíže hlavy státu mají původ v mozkové příhodě.
Zakázané informace
Masarykovy zdravotní problémy se projevily i v jeho politických rozhodnutích. Podle historika Antonína Klimka prezident na jaře 1935 zabránil zákazu Sudetoněmecké strany, přestože měly státní orgány důkazy, že funguje v rozporu s ústavou. Henleinova strana napojená na nacistickou velmoc pak k šoku všech vyhrála v květnu 1935 parlamentní volby – volilo ji skoro 70 procent všech českých Němců. Masaryk sám k volbám již vůbec nemohl jít.
Abdikovat Masaryk mohl mnohem později, než sám chtěl, v prosinci 1935, kdy byla politická půda připravena pro volbu jeho nástupce. Dalších jednadvacet měsíců prožil na zámku v Lánech, kde zemřel před osmdesáti lety, 14. září 1937.
Doktor Maixner později detailně popsal vývoj Masarykova zdravotního stavu v posledních týdnech jeho života, ale exprezidentova rodina mu zakázala spisek vydat. Dodnes, osmdesát let po smrti prvního československého prezidenta, se dá číst jen v archivu.
Utajování zdravotního stavu hlavy státu se pak stalo československou tradicí. Veřejnost se nesměla dozvědět nic o problémech Edvarda Beneše v letech 1947–1948, které ovlivnily jeho postup v únorové krizi. Zdraví komunistických prezidentů patřilo mezi nejstřeženější tajemství. Věcí veřejnou se zdraví prezidenta stalo až s Václavem Havlem.