Poslední sezona se zdá být pro včelaře ne úplně šťastnou. Nejen, že počasí zapříčinilo malé množství medu, někteří včelaři si také stěžují na masivní úhyny včelstev. „Až dvě třetiny včelstev z poslední sezony jsou pryč,“ říká včelař, jehož jméno redakce zná, z Ústecka.
Přestože malé množství vytočeného medu je faktem, který ovlivnily především klimatické podmínky, za úhyny včelstev nesou podle Českého svazu včelařů zodpovědnost především samotní včelaři.
Co se týče úhynu, ani loňský rok totiž podle Svazu nijak významně nevybočoval. Meziroční úbytek včelstev v České republice je podle Svazu mezi 10 a 15 procenty, a přestože některé organizace uváděly v posledním roce až sedmdesátiprocentní úhyny, naopak u jiných organizací to bylo kolem dvou procent, případně vůbec žádné.
Starat se o včely není jednoduché, ale jsou pro nás životně důležité, říká výrobce oceněné české medoviny |
„Ač si to mnozí chovatelé nechtějí přiznat, tak ve většině případů mají na úhynech svůj podíl. Například vytáčí med a spoléhají na to, že si včely donesou nové zásoby, přitom zdroje v okolí již nejsou. Také aplikaci léčiv provádí nesprávně, opožděně, případně vůbec, chovají slabá včelstva, která rozhodně nepřežijí zimní období a tak dále,“ uvedl pro server Lidovky.cz tajemník Českého svazu včelařů Petr Šerák.
S problémem předčasného vytáčení pak podle včelařů souvisí i mnohá onemocnění, které mohou být dalším důvodem úhynu. Jedná se například o takzvanou varroózu, tedy onemocnění včel způsobené roztočem Varroa destructor. „Po vytočení medu jsou včely oslabené, jelikož nemají zásoby. V tu chvíli se mezi nimi tento roztoč namnoží o to snáz, a v důsledku toho dojde k jejich úhynu,“ uvedl pro server Lidovky.cz včelař Roman Ř.
Vzhledem k narůstajícímu trendu včelařství je otázkou, zda se na velkém úhynu nepodílí především začínající včelaři, kteří ještě nemají s chovem tolik zkušeností. Vinu však podle ministerstva zemědělství nelze svádět pouze na ně.
„Stejně jako v případě chovu jiných hospodářských zvířat, tak i v případě chovu včel je zásadní, aby chovatelé včel dodržovali v průběhu roku základy správné chovatelské praxe a preventivně předcházeli případnému onemocnění svých včelstev, což se týká jak začínajících, tak dlouhodobě zkušených včelařů,“ uvedl pro server Lidovky.cz tiskový mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. I podle něj se na zdravotním stavu včelstev odráží především zodpovědnost přístupu každého chovatele včel.
V porovnání s okolními státy si však Česká republika vede dobře. Podle Českého svazu včelařů je v Česku celkově propracovaný systém chovu a ošetřování včelstev, a oproti okolním státům jsou uváděné úhyny na poloviční i třetinové výši. „Některé okolní státy uvádí třiceti až čtyřiceti procentní úhyny každoročně, v loňském roce uváděly až padesát procent počtu zazimovaných včelstev. Nízké meziroční úhyny v Čechách jsou důkazem správného chovu včel a sousední včelařské organizace se zajímají o postupy, jak toho dosahujeme,“ dodal pro server Lidovky.cz tajemník Šerák.
Množství medu včelaři neovlivní
Úhyn včelstev je něčím, co mohou včelaři správnou péčí ovlivnit. Mimo jejich síly je ale množství získaného medu. „Loni jsem byl na úrovni šedesáti kilogramů na jedno včelstvo, letos jsem vytočil jen něco málo přes polovinu,“ uvedl již zmíněný včelař Roman Ř. pro server Lidovky.cz.
Všeobecně menší množství vytočeného medu je však trendem posledních několika let, způsobeným především klimatickými podmínkami, které v uplynulém období včelám příliš nepřály. „Bylo chladněji a deštivo. Pro včelstva bylo zdrojů dostatek, přebytek pro včelaře byl podstatně menší. Někteří včelaři uvádí, že tak špatnou sezonu nepamatují, jiní naopak tvrdí, že se snůškou byli spokojeni. Odvíjí se to od zdrojů kolem stanoviště včel a klimatických podmínek v dané lokalitě,“ uvedl Šerák.
Nemoci včel se šíří i kvůli rozmachu laiků. Včelaření se stává symbolem ekologického smýšlení, říká biolog |
Na ceně se však již v této sezoně nedostatek nijak významně neprojeví. Rok totiž podle včelařů zpočátku nepůsobil zdaleka tak špatně. Zdražit med v průběhu sezony je pak pro většinu z nich nemyslitelné.
Postupný nárůst ceny medu je však trendem posledních několika let. Sklenice květového medu tak letos vyjde zhruba na 170 korun, přičemž také záleží na lokalitě, odkud med kupujete. V Praze totiž mohou lidé za kilo medu zaplatit i 200 korun za kilo, ceny lesního medu se šplhají až ke 250 korunám.
I přesto však spotřeba medu podle Českého statistického úřadu v Česku stále roste a Češi ho za posledních deset let zkonzumují zhruba dvojnásobek, což odpovídá přibližně kilogramu medu na osobu.
